Články / Reporty

Výstava jedné knihy (Architektura 58-89)

Výstava jedné knihy (Architektura 58-89)

Jiří Přivřel | Články / Reporty | 07.03.2022

V Muzeu umění Olomouc je v těchto dnech k vidění výstava Byli jsme světoví!, která na fotografiích, skicách a výkresech ze soukromého archivu architekta Miroslava Řepy ukazuje, jak jsme se jako ČSSR prezentovali na výstavách EXPO v Bruselu (1958), Monrealu (1967) a Ósace (1970). Že jsme se světem za železnou oponou dokázali držet krok i na domácí půdě, kde jsme se nemuseli tolik předvádět, dokládá i výstava Architektura 58-89 v pražském Centru architektury a městského plánování.

Přestože výstava v CAMPu se na poválečnou architekturu dívá více zeširoka, je pojata zcela minimalisticky. Opírá se totiž o jediný pilíř, kterým je stejnojmenná kniha, jejímž editorem je Vladimir 518. Ten jako spiritus agens stojí za celým rozsáhlým projektem, nepřekvapí tedy, že kurátoroval i výstavu samotnou. Pozornost návštěvníka upoutají pouhé tři body. Na jedné straně sálu je to dlouhý stůl s několika exempláři obou svazků knihy v pravidelném uspořádání. Knihami je možné volně listovat, prohlížet si dobové fotografie jednotlivých staveb, začíst se nebo se jen těšit samotným zpracováním publikace. Kniha jako artefakt. Naproti stolu je pak v opakující se smyčce promítána přibližně dvacetiminutová audiovizuální projekce. Ta vstupuje do celého interiéru, přesto neruší v rozjímání nad knihami. Třetím zastavením pak je v prostoru umístěný kvádr z vyskládaných knih, ještě zatavených do fólie. Možná trochu samoúčelné, ale velmi působivé. Kniha jako stavební kámen brutalistního monumentu.

Autorská audiovizuální instalace střižená na míru širokoúhlého plátna, kterým CAMP disponuje, je koláží složenou z dobových fotografií, zvukových záznamů, modelů a dokumentárních záběrů. Má pomyslný prolog a epilog, překračující časově vymezený rámec tématu. Na úvod je to stavba Stalinova pomníku na Letné a jeho brzká demolice, v závěru pak bourání některých staveb po roce 1989. Právě samotný akt zboření hotelu Praha, budovy Transgasu nebo obchodního domu Ještěd v Liberci paradoxně vedl k vlně zájmu o předrevoluční architekturu u nás a podnítil vznik celého projektu. Mezi tím divák sleduje „strhující příběh české předrevoluční architektury“, vyprávěný sice zkratkovitým, ale strhujícím způsobem. Defilé architektonických ikon, jakými jsou plavecký stadion v Praze – Podolí, hotel a televizní vysílač na Ještědu, hotel Thermal, budova Národního shromáždění, Nuselský most, obchodní dům Kotva nebo Nová scéna Národního divadla, doplňují dva ukazatele letopočtů. V koláži nechybí záběry z historických událostí srpna 1968 (autoři instalace při její přípravě nemohli tušit, jak mrazivě budou v době uvedení aktuální) a listopadu 1989. Vše prokresleno elektronicko-industriální hudbou Onřeje Anděry a v postprodukci Davida Vrbíka.


Výstava se tak zcela obejde bez návodného vodítka a jiných berliček. Žádné informační popisky nebo panely s fotografiemi staveb či medailonky architektů. Je to vlastně výstava jedné knihy. Nakonec proč ne? Tahle kniha si to zaslouží. Vše, co návštěvník potřebuje nebo chce vědět, najde ve dvou svazcích, na téměř 1 400 stranách a v 6 kilogramech. Na začátek třeba kapitolu o Miroslavu Řepovi, autorovi československého pavilonu na světové výstavě EXPO v kanadském Montrealu. Každý si ale může začít jinde, prolistovat se podle vlastního uvážení a z výstavy si může odnést to, co jej zajímá. Případně má důvod se do CAMPu do konce března vracet, aby pak stejně odešel s knihami v podpaží.

Info

Architektura 58-89
1.-31. 3. 2022 CAMP, Praha
web

foto © Jiří Přivřel

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Nová zostava, rovnaké čaro (Billy Barman)

Ema Klubisová 23.04.2022

V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.

Fanúšik je kamarát (Tommy Cash)

Ema Klubisová 10.04.2022

O pár minút na to sa rozsvietili červené svetlá a po krátkom potlesku a skandovaní sa ukázala aj estónska superstar...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace