Články / Recenze

Vzpomínka na Zemi má ambici předvídat budoucnost

Vzpomínka na Zemi má ambici předvídat budoucnost

prof. Neutrino | Články / Recenze | 26.01.2019

Nejzásadnější dílo současné sci-fi literatury, ověnčené mnohými literárními cenami, nenapsal kupodivu žádný Američan, ale čínský autor Liou Cch'-sin. Ani se nechce věřit, že je to výsledek jediného autora a nepracoval na něm celý tým odborníků. Četba vás donutí vzít si do ruky Hawkingovu Stručnou historii času, Einsteinovy úvahy nebo dějiny Číny a ujasnit si tak jednotlivá fakta, na které je zde přehršel narážek a odkazů. Trilogii je však možno číst i jako mnohovrstevnatý příběh nesčetných postav a dějství, odehrávající se v minulosti i v budoucnosti, a to nikoliv chronologicky.

V prvním díle Problém tří těles se prolíná několik časoprostorových rovin – prostředí Číny v období řádění Rudých gard, globální svět na prahu nového tisíciletí a virtuální rozhraní počítačové hry. Hlavním leitmotivem je chaos. Ten je řádem, a vše, co se zdá být stabilní, je jen dočasné. Ve hře se střídají období stability a období nestability, které ovlivňují tři tělesa (slunce). Ta buď přinesou dobu absolutního chladu, nebo naopak žáru, kde vše živé ihned umírá. Hlavní hrdinka zde naváže první kontakt s mimozemskou civilizací planety Trisolaris, která se záhy stane kultem uctívání, ale i obav o osud Země.

V Temném lese se setkáme s projektem Mandala. Ten spočívá v práci čtyřech vybraných jedinců (meditátorů), kteří mají za úkol vymyslet obrannou strategii proti Trisolaranům, jejichž flotila se blíží k Zemi. Meditátoři mají povoleno použít jakýchkoliv metod a mají k dispozici neomezený rozpočet. Což zároveň představuje i krajní sociální experiment. Výsledek? Jeden spáchá sebevraždu, druhého zabijí vlastní lidé. Přežije jen vývojář umělé inteligence a jeden nevýznamný vědec, který tu však sehraje zásadní roli. Lidstvo je téměř vyhlazeno, aby se opět vzepjalo k dalšímu technologickému rozmachu a bylo znovu takřka rozmetáno… A začalo opět od píky. Dokáže se lidská společnost sjednotit, jen když přijde nebezpečí z neznámého vesmíru a jinak není schopné překonat vzájemnou kulturní nevraživostí? To je jedna z mnoha otázek, které se nabízí.

Závěrečná Vzpomínka na zemi je plná futuristické imaginace a vědeckých spekulací, kde zřejmě nejpozoruhodnějším momentem je unikátní popis čtvrté dimenze. Vesmír autor popisuje jako bezmeznou prázdnotu, kde se člověk ztrácí světu i sám sobě a neustále hrozí nebezpečí, že každá civilizace může být vyhlazena tou vyspělejší (v knize jako „princip temného lesa“). Vysílání signálu do vesmíru (později dokonce lidského mozku) znamená prozrazení se jiným civilizacím, kterých, pokud je vesmír nekonečný, musí být taktéž nekonečně mnoho. V samotném závěru dochází ke zhroucení naší sluneční soustavy do dvourozměrného obrazu, za pomocí malého objektu o velikosti směnky. Což poukazuje na absurditu lidského bytí, které si v rámci pravděpodobné nekonečnosti kosmického prostoru přičítá až příliš velkou důležitost.

Recenzenty opěvovaná trilogie je postmoderní mix fantasy, space opery a historického románu, o kterém se dá říct slovy Reného Girarda, že literatura někdy vyjevuje pravdu života lépe než jakákoliv sociální věda. Důmyslných nápadů, kosmologických a filozofických úvah je zde více než dost, nadto má trilogie ambici předvídat budoucnost, podobně jako A. C. Clark předpověděl satelit nebo Huxley umělé plození dětí. Koneckonců historie a budoucnost se vytváří v myslích současníků, nejde o oddělené entity. Čas je jen iluze a dost možná vše se děje současně.

Čínský autor Liou Cch'-sin zasazuje Vzpomínkou na Zemi mocný úder světové sci-fi, když vytvořil spektakulární dílo plné neočekávaných zvratů, zápletek a technologických nápadů, které se řadí do plejády vesmírných ság jako Asimovova Nadace, Herbertova Duna nebo Simmonsův Hyperion.

Info

Liou Cch'-sin – Vzpomínka na Zemi (Host, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.

Bez práce není budoucnost? (Práce na budoucnosti)

redakce 07.07.2019

V brněnské Fait Gallery právě probíhá rozsáhlá výstava uměleckého i partnerského dua Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského s názvem Práce na budoucnosti.

Vzpomínání pouze s úsměvem (Keb' Mo')

redakce 04.07.2019

Keb' Mo' je nejsilnější v podobě, která je předložena na aktuální nahrávce. Hudba je to nanejvýš hravá, má v sobě nostalgii po starých časech, auru vzpomínání.

Rokec par excellence (Arrogant Twins)

redakce 29.06.2019

Tahle deska je prostě sakra zábavná i bez nadstavby historek z podsvětí, i když právě ta ji ale v ringu často zvedá z průměru.

Košické morské panny vracajú úder (Business Mermaid)

redakce 26.06.2019

Album Light Delight zhudobňuje práve pocity stiesnenosti, všadeprítomnej šedivosti všedných dní, stereotypného kolobehu a stresu z nezvládania valiacich sa deadlinov.

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.