Články / Reporty

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 08.06.2022

Vyhrazenou půlhodinku využil Woodkidův předskokan Awir Leon nadmíru poctivě. Jeho sólové vystoupení nebylo obligátním doplňkem programu, ale kvalitním r’n’b, soul a elektro recitálem. Vlastním jménem Francois Przybylski je zdatný zpěvák a nadto tanečník, předvedl vlastní street dance choreografii a dav se slušně roztančil.

Jako by nebylo nač čekat. Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno. Pod náporem masivního zvuku se takřka 3 000 lidí dalo synchronně do pohybu. Na pódiu byli dva bubeníci, smyčce, dechy, klávesy… A přitom by si charismatický producent v montérkovém overalu a kšiltovce vystačil díky svému nenapodobitelně hlubokému témbru s komornější sestavou. Což také v průběhu večera několikrát demonstroval.

Woodkid po úvodní skladbě avizoval, že bude hodně povídavý - je skoro na konci šňůry a chce si čas s námi užít. A tak vzpomínal na vydání prvního singlu, na začátek kariéry… Proslovy nepřekážely, hlavně díky jeho nevtíravému humoru. „Ani se nebudu ptát, jak se máte, protože mi připadáte dost ready,“ prohlásil s trackem Enemy. Pak přišly Pale Yellow, Brooklyn, I Love You… Neměl problém odpojit se od odposlechu, aby nás slyšel zpívat, ani si sám ze sebe utahovat, že je nejlepší byznysmen, když vydal album S16 uprostřed pandemie.

V určitých chvílích balancoval na hraně komedianství, zvláště když si „začal hrát s volume publika” nebo přehrával rozpaky. Pak ale zvážněl, když vyprávěl, jak je pyšný na skladbu In Your Likeness. A že si vždycky myslel, že politika a svět umění se nikde nestýkají, ale pak napsal Minus Sixty One. Právě tahle skladba, když se halou impozantně klenul sampl tokijského souboru Suginami Junior Chorus, patřila k nejlepším momentům večera.

Woodkid neměl stání. Tancoval, pobíhal, často se objevil na rampě, z pohledu většiny publika takřka neviditelné, nad úrovní kapely. Díky tomu „levitoval” v centru strhující, sedm metrů vysoké videoprojekce. Jen jedinkrát se z pódia úplně stáhl, aby dal vyniknout kapele - když zazněla část epického repertoáru vytvořeného pro fashion show Louise Vuittona v Louvru.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Ještě k režii spektakulární podívané obecně - z díků Woodkida bylo jasné, že obří štáb připravoval show od brzkého rána. Jen v technickém ringu pracoval za dvanácti obrazovkami čtyřčlenný tým, v závěrečných titulcích figurovaly desítky jmen. A světelný design a projekce hrály během večera klíčovou roli. Všestranně nadaný Woodkid posunul vizuální koncept živých vystoupení na novou úroveň. Slowmotion destrukcí, 3D scany hořícího dýmu a ohnivých oblak, nadpozemské krajiny… oslňovala nás symbolika strojů i detaily organické růstové matérie z klipu Goliath. Mistři světel střídali intimní stínohry a nepropustné linie jasu, opakovaly se kontrasty krvavě červené a čistých, bílo-modrých aranží. Zatmívačka padala s posledním tónem každé skladby, oddělily se tak jednotlivé „kapitoly“ a koncert nabyl až ke dvěma hodinám.

Přídavky servíroval rovnou: „Něco mi říká, že chcete ještě,” chichotal se před posledními singly Goliath a Run Boy Run. Jako by sám neměl pochyb, že očekávání vrchovatě naplnil. Hrdina noci, autor, dramaturg a bavič odcházel vyprovázen nekončícím zpěvem publika, neochotně a pozvolna.

Info

Woodkid (fr) + Awir Leon (fr)
7. 6. 2022 Forum Karlín, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Blues bez šťávy (Eric Clapton)

Jiří V. Matýsek 08.06.2022

Co ale zmůže skvělý setlist, když veškeré emoce končí na kraji pódia? Eric Clapton jako pára nad hrncem.

S příchutí železa (Einstürzende Neubaten)

Jiří V. Matýsek 01.06.2022

Jeviště jako železářství, zestárlé monstrum ze šrotiště. Na koncert Einstürzende Neubaten se čekalo dlouho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace