Články / Reporty

OFF: Woods vs Smashing Pumpkins

OFF: Woods vs Smashing Pumpkins

Jáchym Krohe | Články / Reporty | 03.08.2013

OFF festival je každoroční zárukou nejenom existenciálních zážitků na pokraji života a smrti, ale především perfektního line-upu, čehož si všimli mimo jiné i na Pitchforku, kde Off zařadili mezi 20 nejzajímavějších světových festivalů.

První festivalový den byl jako tradičně poznamenaný hektickou orientací po katovických suburbiích, nekonečnou řadou na lístky a druhou nekonečnou řadou na směnění bonů, což je jediné festivalové platidlo. Pak už zbývá jen prodrat se davem Poláků, kteří všichni bez výjimky nekompromisně dodržují hipsterský dresscode, a dostat se k hlavní stagi na koncert brooklynských Woods. Přestože se areál teprve začal plnit a před touhle folk-rockovou čtveřicí postával jen menší hlouček fanoušků, Woods si zahráli na největšího headlinera a se sálající energií přehráli skoro celé poslední album, loňské Bend Beyond. Všechny dvouminutové vály se naživo dočkaly trojnásobné stopáže.

Hned po prvním koncertě přišlo dilema, zda vidět Cloud Nothings nebo Soft Moon. Vyhrál oaklandský neo-post-punk, jak svůj projekt označuje jeho zakladatel Luis Vasquez, a ukázala se to být správná volba. Přestože slunce ještě nezapadlo, zpocený stan přecpaný skákajícím davem a horkým vzduchem se postaral o odpovídající atmosféru. Soft Moon je sice sólo projekt, Vasquez si ale na pódium přizval bubeníka a kytaristu a předvedli hypnotizující hodinový set temného tranceu obaleného noisem, který Vasquez místy prokládal sólem na bonga.

Páteční program se rozjel pomalejším tempem a stihl jsem už jenom poslední koncert, všemi očekávané Smashing Pumpkins, kteří pro mě byli zatím jediným zklamáním. Billy Corgan zřejmě nebyl úplně ve formě, celý set působil monotónně a bez energie a nezachránil to ani cover Space Oddity od Davida Bowieho. Následná cesta domů, která se protáhla až do rána a zahrnovala návštěvu Myslovic, kde se v minulosti nacházel areál festivalu, by zasloužila samostatnou reportáž. Po apokalyptickém pátku naštěstí přijde sobota nabitá jmény, které nemůžou zklamat, od odpoledních Metz až po půlnoční Austru. Zatím je ale potřeba někde ve stínu nasbírat energii do zásoby a večer být alespoň na dvou místech zároveň.

Info

OFF Festival 2013
2. 8. 2013, Katovice (pl)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace