Na obálce tohoto čísla je tvář Vladimíra Boudníka (17. 3. 1924 – 5. 12. 1968), jednoho z nejpodnětnějších českých umělců. U příležitosti výročí sta let od jeho narození jsme připravili rozsáhlý soubor příspěvků. Do ankety přispělo bezmála třicet respondentů různých profesí i generací – píší o svém vztahu k Boudníkově osobnosti a dílu i o jeho významu, přesahujícím místní kontext, což bohužel nic nemění na tom, že stále zůstává v širším a mnohdy i odborném povědomí nedoceněn. Jedním z nemnohých, kdo se opravdu zásadně a důsledně starají o Boudníkův odkaz, je galerista, sběratel a vydavatel Jan Placák, s nímž publikujeme rozhovor. Viktor Karlík ve svých poznámkách píše o průběžné pozornosti, kterou Boudníkovi a posléze také okruhu jeho poválečných spolužáků věnovala od svých samizdatových počátků RR, o jeho inspirativnosti v časech totality i dnes, o těch, díky nimž především je Boudníkův život zmapován a dílo zachováno, i o ignoranci většinového místního „kulturního“ provozu. Texty provázejí reprodukce vybraných Boudníkových prací a dalších pramenů ze sbírky Galerie Ztichlá klika.