Články / Reporty

„You paid your money, to get some rock’n’roll!“ (Rival Sons)

„You paid your money, to get some rock’n’roll!“ (Rival Sons)

Dan Sywala | Články / Reporty | 21.02.2019

Američtí Rival Sons nejsou u nás žádní nováčci. Během rozhovoru těsně před koncertem básnili o tom, jak v roce 2013 hráli mezi studentskými kolejemi „někde vysoko nad Prahou“. Legendární Sedmičku, letos padesátiletou, v průběhu času vystřídaly třeba Futurum nebo Lucerna Music Bar a letos si troufli na Roxy, kterou zdárně naplnili. Není se čemu divit. Předskakují stále větším dinosaurům, kdy po Black Sabbath nebo Aerosmith následovali letos i The Rolling Stones. Stejně tak zrají i autorsky, protože aktuální šestá deska Feral Roots si bez debat vysloužila klíčové místo v jejich diskografii.

A logicky dostala štědrý prostor v setlistu, kdy po úmorném intru došlo hned na dvě nové skladby Back in the Woods a Sugar on the Bone. Největší pozornost poutal kytarista Scott Holiday v tygřím saku, se zlatým přelivem ve vlasech a v rukách hrdě nesoucí nástrojový unikát Meloduende Custom B-Bones, který připomíná Cadillac. Kytar vůbec vystřídal během večera mnoho, ale všechny měly něco společného – všem skladbám, ať už se jednalo o novinky nebo starší songy typu Pressure and Time nebo Electric Man, dominoval hutný riff, chytlavá melodie a mnohdy i text o sexy girl. Okamžitě se mi vybavily vzpomínky na dětství, kdy jsem u strýce sledoval kolekci videoklipů ZZ Top na VHS, zároveň jsem v duchu vyčítal našemu školství, že jsme besídky nedělali v duchu rockabilly.

Celou podívanou korunoval zpěvák Jay Buchanan. Ječák, že i otrlí výčepní nestačili koukat, přitom vše procítěné do posledního vzdechu a třesu v těle. Dokázal publikum rozdivočit a dal vzpomenout na největší legendy hard rocku, do toho nechyběl výrazný výkroj na hrudi a ozdoby po vzoru cikánských šamanů. Buchanan ale umí také ztišit, například když ve skladbě Jordan mluvil o smrti, vyšších hodnotách a nutnosti duchovního spojení mezi všemi v sále.

Tohle jsou soudobí Led Zeppelin. Mladičtí Greta Van Fleet sice mohou vyhrát Grammy, ale věk a zkušenosti neochčiješ. Vrcholem večera byl „kapelní Kashmir“ nazvaný Look Away s orientálním intrem a působivou gradací. A pak zase další a další neskutečné riffy, ať už to byla Do Your Worst nebo Open My Eyes.

Pochvaly jsou na místě a výtky nepodstatné, dvě hodinky poctivé nebo taky staromilské rokenrolové práce. Ke konci se fyzicky zapojili i zprvu umírnění fanoušci a při pohledu na kvality nebo tempo růstu kapely tu máme jméno, které jednou může vymírající rockové dinosaury nahradit.

Info

Rival Sons (us)
20. 2. 2019 Roxy, Praha

foto © Kuba Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.