Články / Reporty

Z jiného světa (The Hu)

Z jiného světa (The Hu)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 29.01.2020

Mongolská kapela The Hu míchá tradiční způsob zpěvu a místní náměty s hardrockovým přístupem. A jejich svojský folk-metal plní sály po celém světě. Ten pražský v Lucerna Music Baru nevyjímaje. Vyprodáno bylo dlouho dopředu, stačil internetový hype a set na Rock for People.

Pověsti o zajímavém a originálním hudebním uskupení přitáhly do klubu značně nesourodé publikum sahající od echt-metalistů přes hipstery až ke starším rockerům a milovníkům onačejší hudby. A tady m.ohl celý koncert narazit – než totiž došlo na asijský fenomén, byla tu předkapela. Fire from the Gods překvapili houpavým hip hopem říznutým metalem a nijak objevný hudební projev si získal značnou odezvu.

fotogalerie z koncertu tady

Pokud někdo do Lucerna Music Baru zavítal na The Hu coby atrakci, musel být příjemně překvapen. Hudební kvalita je zřejmá, přímočará, výhrůžně dunící rytmika s citem pro vlastní kořeny strhává. Tradiční nástroje střídmě doplňovala elektrická kytara a basa, které celkový výraz posouvaly lehce do metalu. Co na tom, že texty a pár slov mezi skladbami jsou pro devadesát procent posluchačů nesrozumitelné. The Hu přehráli debutové album, hitový singl, který jim otevřel dveře do širšího světa, The Wolf Totem, zazněl hned dvakrát. Poprvé v nezničitelném kombu s Yuva Yuve Yuve Yu, podruhé jako přídavek.

The Hu jsou na pódiu naprosto sebejistí a sebevědomí. Na to, že o nich nebylo před pár lety ani vidu ani slechu, se dokázali velmi rychle adaptovat na pozici de facto rockových stars. Skromní, a přece výbušní, opanující sál kouzlem, které jen tak někdo nemá.

Info

The Hu (mgl) + Fire from the Gods (us) 27. 1. 2020 Lucerna Music Bar, Praha

foto: Valdemar Bednarz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.