Tomáš Kouřil | Články / Recenze | 26.01.2021
Pod jménem Subject Lost splnil Petr Adamec sen všem posluchačům elektronické hudby, kteří jsou zároveň fanoušky sci-fi, a vzal je na uchvacující výpravu za hranice Sluneční soustavy. Dunivá majestátní elektronika čerpající mimo jiné z dubstepu, který tvoří jeden z mnoha dílků Adamcova širokého záběru, jako by byla vytvořená proto, aby se šířila vakuem místo ticha. Možná by někteří dokonce otvírali okénka vesmírné lodi, aby si ji mohli poslechnout.
Subject Lost se pak s albem Let Me Live Another Time odmlčel a na jeho místo nastoupil Moonspotter. Už ne cestovatel toulající se myšlenkami po hvězdách, ale dospělý muž, co vyzrál a přirozeně, avšak ne znechuceně, odložil klukovské tužby a sny. Nechal je na místě, které si zaslouží, a jako umělec se obrátil zpátky k Zemi – na albu Worship Warship k lidem a současnosti, na nejnovějším EP Vlci na Měsíci vyjou na Zem nakonec i sám k sobě.
Je bez pochyb, že Vlci jsou zatím Adamcovou nejosobnější nahrávkou. Je to hlavně díky tomu, že celým pětiskladbovým EP se line jeho čistý hlas, který napůl zpívá, napůl promlouvá, a především Moonspotterovu hudbu zcivilňuje. Zatímco Warship Warship si na pár místech nezadalo s intenzitou nahrávek pod hlavičkou Subject Lost a přidávalo nový výrazný prvek v podobě elektronické kytary, Vlci jsou subtilní nahrávkou, která možná zpočátku zaskočí.
Poprvé nejsme ihned někam odnášení náloží brutálního zvuku, ale posloucháme nenápadně plynoucí tóny, decentně podbarvené sice hutným, ale klidným elektronickým tepáním. Ano, posloucháme Moonspottera a Vlci vyjí až z Měsíce, ale vyjí na Zem a věci, o nichž Moonspotter na EP promlouvá, jsou pozemské a hlavně lidské povahy. V asi nejsilnější skladbě Němá slyšíme věty: „Má nevěsta němá/ trhá stránky, kde se nemá/ … konec světa, ten byl přece včera/ … řekni, s kým si včera byla…“
Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí. Výsledkem je intimní, přitom naprosto pohlcující nahrávka, jeden z vrcholů Adamcovy tvorby. Dalo by se použít klišé, že hudebně i jinak vyzrál, ale mnohem výstižnější je říct, že se znova narodil. A nebojte se, o Cyberpunk nepřijdete.
Moonspotter - Worship Warship (The Little Universe, 2020)
Bandcamp interpreta
Moonspotter - Vlci na Měsíci vyjou na Zem (The Little Universe, 2020)
Bandcamp interpreta
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.