Články / Offtopic / / Movie/dox

Začít znovu? (L’avenir)

Začít znovu? (L’avenir)

Lenka Marie | Články / Offtopic / / Movie/dox | 04.03.2017

Prvně, špatně přeložený název filmu. K tomu jako propagační fotka starší herečky s mladým hercem, přečtu krátkou synopsi a jasně, nevěrný manžel, učitelka filozofie si začne se svým studentem. Distribuce právě ztratila třetinu lidí, které by mohl film zajímat. Přitom L’avenir, tedy správně a bezpříznakově Budoucnost, je v originále název, který nám nic nepodsouvá. Hlavní postava ve filmu vůbec nic nového nezačíná, kolem ní spadne lavina, ale s ní to ani nehne. Alespoň na první pohled.

Název filmu vychází z Rousseauovy Nové Helois a citát z této knihy představuje jednu z nosných myšlenek filmu. Hrdinka románu, Julie, tu popisuje mechanismus lidské touhy. Samotné touhy člověka toužit a při tom se slastně soužit. Člověk se vždy rád a intenzivně upíná k nějaké představě, zvláště pak na city k druhé osobě. Romantická nešťastná láska je dokonalým zosobněním podstaty touhy jakožto zoufání si po něčem neznámém, nedosaženém a nedosažitelném. Ženy touží po hrdinovi, který odplouvá na moře, odchází do války, umírá nebo je jim jinak zapovězený či od nich odloučený nepřízní osudu. Takové modely, které jsou součástí naší objektivní psyché, jsou uloženy tak hluboko, že si je nevědomě přenášíme do jakéhokoliv kontextu a doby. Neexistuje způsob, jak touhu zcela přemoci nebo se z ní nadobro vymanit. Je neodbytná a urputná jako rozmazlené dítě. Rousseauova Julie si ale uvědomuje, že i touha samotná nám může být naplněním a odpovědí.

Nathalie, hlavní postava filmu, si je toho plně vědoma, když rázuje po školní třídě a Rousseaua cituje. Žádné její touhy se ve filmu nenaplní. Navenek působí jako citově chladná, tvrdě racionální a pragmatická osoba. Do jisté míry taková možná i je, ale moc jiného ji ani nezbývá. Její postava má v podstatě dvě možnosti. Postavit se věcem čelem a překonat je, nebo se zhroutit a ztratit přitom i víru v budoucnost. Během několika let ji potká kombinace psychické zátěže, která by povalila i statnějšího vola. Zásadní tu není její reakce, ale její zdánlivá absence. „Quelle conne!“, tedy „já jsem taková kráva“, zvolá Nathalie v kritickém okamžiku a odkráčí z místnosti.


Její cesta není bezbolestná, i když se takovou může zdát díky tomu, jak velký časový úsek příběh pokrývá nebo i díky civilnímu, až dokumentárnímu zpracování filmu. Bolest Nathalie je zobrazena pomocí zkratek a letmých záběrů: v rozhovoru se studentem Fabienem, na poslední cestě z domu v Bretani. Neodehrávají se tu žádné očekávatelné dramata: žádné scény, zhroucení, prudké zvraty ani poutnické sebepoznávací cesty do Tibetu se nekonají. Ne, film je francouzsky konverzační, propletený filozofickými citáty a narážkami na knihy, které Nathalie zrovna čte.

Jednou z nich je symbolicky i Svět jako vůle a představa, kterou si manžel Nathalie jako jedinou z bytu neodnese a vrátí se pro ni až v závěru filmu. Nathalie mezitím prokáže, že vůle není něco, co by jí chybělo, a pro mě za mě si tak, Heinzi, tím Schopenhauerem třeba podlož stůl. Přestože se svět kolem ní bortí, je to ona sama, kdo udává směr a trousí u toho poznámky typu: „Ale nic mi tu nenamlouvej, ženy po čtyřicítce jsou v podstatě na odpis.“

Její oblíbený student jí může vyčítat, že není dostatečně radikální, že pravdy jenom káže a nesnaží se je proměňovat ve skutečné činy. Omyl, pro Nathalii jsou celou dobu filosofické myšlenky směrodatné, ale jen v osobní rovině. Svoji filosofii nikomu necpe, poklidně a sveřepě ji žije.

Jako dcera profesora a profesorky filosofie měla nejspíš režisérka Mia Hansen-Løve poličky s Levinasem a Frankfurtskou školou po ruce. Pro začátečníky, jako jsem já, tak nebudou všechny její narážky srozumitelné. Ale jak se na film asi dívají Francouzi? Nathalie není profesorka na vysoké škole, jak byste se mohli domnívat, ale na lyceu, kde se z filosofie píše i maturitní zkouška. Můj středoškolský profesor na základy společenských věd byl sice do filosofie nadšený, ale projevovalo se to jen spletenicí úvah o teorii superstrun. Francouzi mají i populárně naučný filosofický časopis, který úspěšně vychází i v Německu, dovedete si ho představit u nás? Že by ho Jančura začal nabízet v Regiojetu ke kafi. Filosofie, u nás rozhodně není něco populárního. Zvedněte ruku, kdo jste četl Svět jako vědomí a nic od Ladislava Klímy, našeho voluntaristy. Jak ale píše Stefan Zweig, nemá smysl ztrácet čas plitím na lidskou průměrnost nebo pohodlnost. Důležité je naše sebeuvědomění, náš vlastní vnitřní život, a ne to zdánlivé, co bublá kolem. Nikdo nám nebrání zásobit se výtisky z nakladatelství Oikoymenh a už vůbec nikdo nám nezabrání v tom, abychom se dívali na chytré francouzské filmy.

Info

Začít znovu (L’avenir)
Režie: Mia Hansen-Løve, 2016
www.imdb.com/title/tt4120176

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Malý veľký film (Chicagský tribunál)

Bibiána Hajdanyová 06.11.2020

Politicky zameraná dráma Chicagský tribunál vyčnieva medzi podobne žanrovými filmami tempom, sugestívnymi hereckými výkonmi, ale aj celkovým spracovaním.

Zatancujem ti z lásky na hrobe (Leto 85)

Bibiána Hajdanyová 30.10.2020

Scenár pracuje s námetom lásky a dospievania. Formujú sa v ňom pocity šťastia a radosti ako aj samoty, bezmocnosti či depresie vedúcej až k myšlienkam na smrť.

Mladistvá smršť v rytme reggeatonu (Ema)

Bibiána Hajdanyová 16.10.2020

Aj keď je plný pohlcujúcej zmyselnosti, opojného tanca a temperamentu, základná otázka sa sústredí na to najpodstatnejšie – zložitosť ľudských vzťahov.

Barabáš kráľom dokumentu (Salto je kráľ)

Bibiána Hajdanyová 12.09.2020

Partia dobrých kamarátov a dobrodruhov v ňom objavuje nepreskúmané miesta planéty, ktoré bývajú extrémne nebezpečné.

Pohoda nekonečného ničnerobenia (Palm Springs)

Jonáš Sudakov 30.08.2020

Iba v posledných piatich rokoch vyšlo šestnásť filmov o ľuďoch zaseknutých v časovej slučke. Síce je to vďačná téma, ale len málokedy sa tieto filmy...

Nolanova časová smršť (Tenet)

Lukáš Masner 27.08.2020

Nově se totiž Nolanovi podařilo zakomponovat prvek časových paradoxů, kdy se v rámci jednoho záběru setkává hned několik proti sobě plynoucích časů, ale i pohybů.

Disharmonická mexická výprava (Frida Viva La Vida)

Bibiána Hajdanyová 23.08.2020

Je možné sledovať atmosférické pohľady na krajinu, zrnité spomienkové zábery zo života umelkyne či megalomanské prostredie Ameriky, ktoré pripomína, ako veľmi ju Kahlo neznášala.

Pre milovníkov cyklistiky (Raoul Taburin)

Bibiána Hajdanyová 02.08.2020

Raoul Taburin osciluje medzi komédiou a rodinným filmom, ktorý podrobne rozpracuváva strach z vlastnej slabosti.

Smelý začiatok (Než skončí léto)

Bibiána Hajdanyová 19.07.2020

Film rozpracuváva tínedžerskú lásku, hovorí o nezvratnom osude a rieši morálne zásady. Z festivalu v Benátkach si odniesol niekoľko cien a nemal by uniknúť ani širšej verejnosti.

Nesmierne vydýchnutie bolesti (Bludné kruhy)

Jonáš Sudakov 10.07.2020

V každom z období sú iné emocionálne vyčerpávajúce momenty, ktoré skúmajú smrť, násilie, náboženstvo a rasizmus voči pôvodnému obyvateľstvu.