Články / Reporty

Závěsy a ručníčky (She Past Away)

Závěsy a ručníčky (She Past Away)

Michal Smrčina | Články / Reporty | 06.11.2019

Pořádat koncert v pondělní večer může být odvážným krokem, když jde ale o kapelu formátu She Past Away s více než desetiletou existencí, lze obavy z nízké účasti hodit za hlavu. Navíc když za ní stojí loajální posluchačská základna vzpomínající na koncert před třemi roky. "Původně jsme si koupily lístky na středu do Brna, ale nakonec jsme je stihly udat a jdem v Praze," slyším opodál. Kam by jezdily, když Turci zamířili i do Prahy.

Na nádvoří Kasáren hoří oheň, okolo postávají a posedávají ležérní gotici i ti odění do velké večerní. Hned zkraje se atmosféru pokouší navodit u nás málo známá švédská zpěvačka Aux animaux. Jde to ztuha, publikum zůstává chladné. I když hudebně kombinuje oblíbené potemnělé subžánry, které spojují retro synťáky, avizovaný dojem „trochu jiného soundtracku k The Drive“ nepřichází. Do prázdna vyznívá otázka vztahující se ke coveru Björk, kdo z přítomných sdílí náklonnost pro islandskou zpěvačku. Nikdo? Ticho, ojedinělý a nesmělý výkřik, snad souhlasu. Mírně strojené tanečky nefungují, zpěvačku předskakující na poslední chvíli si nejspíš poslechl málokdo. Očekávání míří k hlavním protagonistům.

Koncertní prostor Kasáren je vlastně docela velký. Nečekaný je také savový odér ve vzduchu, nejspíš proti sklepní plísni. Snad bych i přivítal i kuřácký koncert. Od začátku intenzivně pracují kouřostroje, a to tak, že z předních řad lze často vidět jen siluety dvoučlenné kapely. Jeden vysoký a nakrátko, kmitající nad klávesami, druhý s kytarou a nezbytným vyčesaným rozcuchem. Proč ale tak potichu? Výhrady se naštěstí časem vytrácí a vývoj sledují i tracky. Od tradičnějšího kytarového postpunku k melancholické, ale energické dark wave diskotéce. Souvisí to s tím, že tour She Past Away se letos koná u příležitosti vydání nového alba Disko Anksiyete, které je o poznání tanečnější. Což ocení i vlasatý chlapec v cylindru, saku a černobíle pruhovaných pantalónech, jehož pohyby patří po celé vystoupení k podstatně rychlejšímu kmitočtu.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Občas se v mlhavém oparu ukáže mrtvolný make-up vystupujících, vizuální pozornost ale poutají spíše statické obrazy z projekcí, dávkované střídavě, víceméně po písních. Někdy lehce kýčovité kresby hradů, někdy antické sloupy s reliéfem záhadné šišky, jindy symboly a omšelé obrazce. Vůně Sava prosycuje večerní zábavu, zdi sálu jsou zahaleny závěsy, do kterých se jako netopýři motají jak postávající, tak křepčící návštěvníci. V sále není horko, ale kapela i přes sporé pohybové kreace vystupuje s nasazením a pravidelně si otírá pot či make-up do připravených ručníčků. Nakonec není divu, koncert trvá přes hodinu, i když se poslední dunivé skladby neprotáhnou až do desáté. Na přídavky se nehraje.

She Past Away nejsou kdovíjak originální kapelou, spíše uznávají kánon osmdesátkového postpunku, ale aktuální příklon k elektronice dodal koncertu potřebnou jiskru, dynamiku. Jinak by hrozilo postupné utonutí v setrvačné jednotvárnosti. Další zastávka Brno a intimnější prostor Kabinetu Múz.

Info

She Past Away (tur) + Aux animaux (se)
4. 11. 2019 Kasárna Karlín, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.