Veronika Jastrzembská | Články / Recenze | 29.06.2021
Svět se zastavil, nutí k zamyšlení, k sebepoznání. Potýkáme se se situacemi, které by nás nenapadlo nikdy dříve řešit, hledáme nové způsoby, jak zaplnit čas. Co když jste navíc zpěvačka a váš čas se točil kolem koncertů, nahrávání, zkoušení a to vše ze dne na den zmizelo? Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit. Že by ten správný čas vytáhnout kytaru, zaměstnat roztěkanou mysl prací a zamyslet se nad životem?
Jenn Wasner je zpěvačka a kytaristka z amerického Baltimoru, spolu s hudebníkem Andym Stackem založila indierockové duo Wye Oak. V roce 2012 rozšířila své hudební působení o tanečně popový projekt Dungeonesse založený na spolupráci se skladatelem a producentem Jonem Ehrensem. Jenže nějaké to malé pole působnosti pro svou vlastní, intimnější hudbu multiinstrumentalistce přece jen chybělo, a tak v roce 2016 vydala své sólové album If You See Me, Say Yes. Pod pseudonymem Flock of Dimes propojila indie prvky založené na kytaře, bicích a klávesách z výše zmíněných Wye Oak, z projektu Dungeonesse si zase půjčila prvky synth popu a lehkou taneční hravost.
Druhé studiové album Head of Roses svou náladou navazuje na to první, přesto zřetelně upustilo na množství synthových efektů, vrací se zpět ke klavíru, kytaře a bicím. Působí svěže, přesto zpomaluje a píseň po písni ubírá na energetičnosti. 2 Heads pokládá hned v úvodu zásadní otázku „How can I explain myself, I have two heads inside my mouth,“ tématy zmatené identity, pochybnostmi a sebepoznáním navazuje i druhá Price of Blue. Svými zkreslenými kytary rozbíjí zasněnou atmosféru předešlé skladby a udává albu nově nabitou energii, která se volně přelévá do hravé svěží písně Two. S Hard Way se vše zklidní, zpomalí, zjednoduší jen na nejpotřebnější nástroje a plné vokály. Kytara se změkčí, klávesy podkreslí celou melancholickou scénu, téma ztráty a nejistoty podpoří text „When you dressed me in a different skin, I forgot who who I am, I watched it happen but I can't understand.“
Každá skladba má svůj charakter a náladu, album je zajímavé svou rozmanitostí v různých stylech hry. Vrstvení kytary, syntezátoru a vokálu vytváří hloubku, zpěv ale přesto dominuje. A i když zkoumá zlomené srdce a pochybnosti o sobě, působí Head of Roses sebevědomě a jistě.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.