Články / Sloupky/Blogy

Žebříčky Full Moonu: song roku 2018

Žebříčky Full Moonu: song roku 2018

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 10.01.2019

Redaktoři Full Moonu se ohlížejí za hudebním rokem 2018, dnes tedy za těmi nejsklonovanějšími a nejpřehrávanějšími songy loňského roku. Rozchodové zpovědi, ukecané balady, čirá energie nebo lepivá temnota? Pestrý výběr napříč žánry a jedna dílčí shoda.

Akana
A Perfect Circle – So Long, and Thanks for All the Fish
Album možná úplně nesplnilo očekávání, jeho nejzpěvnější píseň ale zabírá spolehlivě. A proč to nepřiznat, odkaz na Stopařova průvodce taky potěší, i když tahle zpráva o stavu civilizace není zdaleka taková sranda.

The Ex – Soon All Cities
I tahle píseň pracuje s katastrofickou vizí. V blízké budoucnosti podle holandských alternativních punkerů budou všechna města stejná. It's time to leave town.

Please the Trees – Dive Deep
Sychraví Please the Trees nezvou na taneční parket každý den, o to víc to s člověkem zamává. Rituální očista.

Tomáš Palucha – Ursiny
Na instrumentální muziku jinak moc nejsem, ale tenhle kus je vysoustružený dokonale. Má hlavu, patu i všechno mezi tím.


David Čajčík
Young Fathers - In My View
Na vinylu, naživo, ze Spotify… tolikrát, navždy.

Sharon Van Etten - Comeback Kid
Číslo jedna v žebříčku Roadtrip songs 2018.

Idles – Colossus
Forgive me father, I have sinned! Británie má Slaves a Idles. A to není málo.

Lukáš Grygar
Anna von Hausswolff – Ugly and Vengeful
Lekce konstrukce.

Mitski – Geyser
Lekce gradace.

Sophie – Faceshopping
Soundtrack k zavírání reklam na sociálních sítích. Irelevantní, už jsem toho viděl příliš, už jsem si to koupil.


Jirka Jakoubě
Wye Oak – The Louder I Call, the Faster It Runs
Yob – The Screen
Author & Punisher – Ode to Bedlam
The Soft Moon – Born into This
Stačí mi, když se najednou potkají inzenzita a intimita. Nejlíp ušlapaný červený zelí (Yob), nejhezčí kytara v refrénu (Wye Oak), nejvíc pavouků s infakrtem v mým subwooferu (Author & Punisher), nejlepší diskotéka (Soft Moon). Navíc všechny tracky nových Daughters, kolaborace Health s Youth Code a (protože se ze mě stává strašná plačka) taky Don't Give In od Snow Patrol. Pššššt.


Jakub Koumar
Superchunk – What a Time to Be Alive
Superchunk vydali po pěti letech desku a podle toho, jaký má říz, je vidět, že jsou pořád v plné síle. A stejně ostrý jako puristická indierocková kytara je i text What a Time to Be Alive, vyvolávající trochu zkroucený jízlivý úšklebek a zároveň touhu vytančit všechnu absurditu světa ven z těla. Superchunk složili song, který jako by vypadl z doby, kdy indie rock válcoval hudební žebříčky, přičemž pořád zní zatraceně aktuálně. Poctivý vál.

Laurie Anderson and Kronos Quartet – Old Motors and Helicopters
Když v samotném úvodu skladby Old Motors And Helicopters začne hrát Kronos Quartet neskutečně svíravou a silnou kompozici, je jasné, že se schyluje k něčemu velkému. Smyčce gradují doslova každou vteřinu do silnějších a silnějších motivů, až překonají interpretační možnosti tonální hudby a změní se v křiklavé hudební abstrakce, zatímco je trvale rozbíjí repetitivní zvuk rotorů helikoptér. Konec přichází po necelých třech minutách, do nichž Laurie Anderson poskládala mohutný a komplexní zvukový příběh, který přes svou krátkost nekončí dojmem nenaplnění, ale očekávání.

Low – Poor Sucker
Poslouchat Poor Sucker je jako smiřovat se s beznadějí. Naléhavý zpěv se svou neustále opakovanou melodií se vtírá do mysli, přičemž drobné ruchy křiklavě vykreslují drsnou realitu, tlumenou dojmem melancholické mlhy. Jemný hlas s každým veršem nabírá temnější směr: „Some poor sucker/ At the bottom of the lake/ Took the wrong way up/ When the ground began to break.“ A když dojde na vzdušnější nápěv v mezihře, nepřichází žádné uvolnění, naopak roste napětí.

David Kresta
Chvrches – Forever
Chvrches mám rád už od debutu, jejich osmdesátkové retro mě bavilo i na loňské desce, z níž Forever ční jako jednoznačný hit.

Snow Patrol – Empress
Gary Lightbody se oklepal z depresí, alkoholismu a tvůrčího bloku a po sedmi letech vydal se Snow Patrol novou desku. Dle mého povedený návrat, přičemž Empress je jako zapomenutý klenot z dob největší slávy kapely.

Suede – Cold Hands
Kéž by takových přímočarých, chytlavých skladeb bylo na desce The Blue Hour více, ale né, Suede se potřebují utápět v pomalém patosu, nejlépe za zvuku smyčců…

Florence + The Machine – Sky Full of Song
Nové album Florence Welch bylo pro mě trochu zklamáním, ale k téhle písni, v níž si zpěvačka vystačí jen se svým hlasem a decentním doprovodem, se vracím rád.


Veronika Kubanková
Yllis – 梦
Gabber Eleganza – Never Sleep
Fauxe – Gaut
Animalman – 2.6. 2007
LWW – LSP

Veronika Miksová
Panenské plameny – Tramp
... a v přírodě zase všechno kvete bez ohledu na vás.

Father John Misty – We're Only People
And there's not much anyone can do about that.

Povodí Ohře – Klub přátel
Ještě pořád se vám stejská?


Zdeněk Němec
Amnesia Scanner – AS A.W.O.L
Nejoblíbenější track loňského podzimu je hypermoderní elektronická pomazánka ochucená auto-tune deformovanými vokály, kterou si můžete namazat v kteroukoli denní dobu. Hypnotická spirála, kterou se propadnete hluboko pod taneční parket jakéhokoli vyhlášeného klubu na světě a celá deska Another Life funguje podobně.


Michal Pařízek
Josh T. Pearson – Loved Straight to Hell
Povodí Ohře – Za zdí
Tomáš Palucha – Romulus
Childish Gambino – This Is America


Dominik Polívka
Daughters – Less Sex
Blues z pekel, který se zaryje pod kůži a v noci budí ze sna.

Vein – Doomtech
Highlight alba Errorzone. Dynamika a kontrast bez zbytečných skrupulí.


Maria Pyatkina
Mitski – Washing Machine Heart
Další velmi něžný a zároveň srdcervoucí song o ženských kontroverzních pocitech osamělosti.

Lucy Dacus – Night Shift
Krásný, gradující, neuplakaný rozchodový song od mladé nadané písničkářky.

Parquet Courts – Before the Water Gets Too High
Rozvážný sociálně kritický song zasazený do funky psychedelických riffů.

Martin Řezníček
Dalekko – Jet Lag
Protože je to skladba, která mě pokaždé, když jí slyším, rozněžní, až se roztékám jako vanilkový pudink na nekonečném talíři a mám chuť psát nesmyslné kuchyňské metafory.

Balthazar – Entertainment
Především pro nezapomenutelný moment, kdy utichne lehce postpunková sloka a na chvíli se rozezní jen trubka a jemné klávesy. Extáze.

Childish Gambino – This Is America
Bez komentáře. Už bylo řečeno všechno.


Jan Starý
Charlie Looker – Black Sun
„When the symbols shatter/ Nothing matters but my melody/ ...The stone will bleed with my melody.“ Manifest lásky k hudbě na jinak politickém albu, kde patos zkrátka drtí.


Jakub Šilhavík
Childish Gambino – This Is America
Donald Glover chytře zkombinoval chytlavou melodii, angažovaný text a šokující videoklip. Výsledkem je nejskloňovanější skladba loňského roku, a to naprosto zaslouženě.

Houpací koně – Hyde
Hypnoticky opojné kytarové stěny, naléhavý zpěv a ukázková střídání tichých a hlasitých pasáží. Tahle skladba by se neztratila ani v repertoáru kultovních Sonic Youth!

Nine Inch Nails – God Break Down the Door
Trent Reznor skládá pomyslnou poctu Davidu Bowiemu a na míle se vzdaluje typickému zvuku Nine Inch Nails, přesto vše stále drží pohromadě.


Jakub Šíma
Childish Gambino – This Is America
Tanec, střelba, krev, úsměvy, auta, zbraně. Vše, co hýbe současnými Spojenými státy, a díky nedořečenému ještě něco navíc.

Anderson .Paak – Bubblin
Slasti a strasti spojené s vlastněním bankomatu. Největší hit z horečně vyhlíženého alba Oxnard, který se na něj nakonec nedostal. A také píseň s dlouhou historií, poprvé jsem ji slyšel v roce 2016 při dosud jediném Paakově českém vystoupení. Aniž bych tušil, o co se jedná. Samozřejmě.

Ocean Wisdom – Ting Dun
Wiz a Method Man? Talent v nejlepší formě a veterán, který na dobrém beatu zabíjí jako před pětadvaceti lety. Největší boombapová bomba loňského roku.

Filip Švantner
Czarface & MF Doom – Bomb Thrown
Doom – Tang Clan


Karel Veselý
Playboi Carti – R.I.P.
Trap a punk tady mají k sobě tak blízko, že už to skoro zavání pářícím rituálem.

Kids See Ghosts – I Feel the Love
Emoční vrchol desky plné emočních vrcholů. I feel the love… je to těžší a těžší, ale I do.


Waghiss
Ego x Rytmus - Ideme ďalej
Loňský hit (z předloňska).

Sheeva Yoga – Hipsterjugend
ADOLESCENTNÍIKONYDOKAŽDÉDOBY!

Matka – Virust
Snažim se růst, ale lidi mě furt posílaj zpátky. Kam se poděli Kyklos Galaktikos? A jaký jsou ty nový WWW?

Karl & John - Mehringplatz
Milion cigár, společná vize. Dva čudlíkáři - nejlepší kámoši a kouzlo Berlína. Tucárna, co rozcuchá i tupce jako já.

Listener – Bloodshot/New Love
Jsem romantik. Ukecanej romantik. Mám rád balady. Ukecaný balady.

Martina Wes
Rutka Laskier – Klaun | Jestřáb
Stárneš – Pohovka
Bert & Friends – Lupanárium

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co právě v elektru kutěj: Návrat mistra, který spal sedm let

redakce 06.06.2019

Nový materiál po sedmi letech od kultovního projektu Scorn a další novinky z elektronického undergroundu.

Preview: Nowa muzyka 2019

redakce 05.06.2019

Letošní formu si můžeme po loňských zkušenostech ověřit u Amnesia Scanner, Fatimy Al Qadiry nebo Yvese Tumora, ale jsou tu i další jména, která byste neměli přehlédnout.

El nuevo normal aneb top 5 Primavera Sound 2019 podle Full Moonu

redakce 03.06.2019

Velký report čekejte v prázdninovém Full Moonu, zde tradičně vrcholy nejen redakční výpravy, ale také kolegů a kamarádů.

Preview: Wave-Gotik-Treffen 2019

redakce 22.05.2019

Do Lipska se za písničkou jezdí po celý rok, německé město často vítá interprety, kteří Česko míjí, a přitom je nedaleko.

To nejlepší z Anifilmu 2019

redakce 14.05.2019

Na Anifilmu je nejlepší to, že volba programu může být dána vysypáním popcornu na rozpis, schůzkami u piva či volných stolů v indické restauraci.

To nejlepší z The Great Escape 2019

redakce 12.05.2019

První návštěva na The Great Escape jednoznačně potvrdila, že britské scéna je na vzestupu, níže ve výběru toho nejlepšího ještě spousta skvělých jmen chybí...

Sharpe 2019: Fanfáry à la Full Moon

redakce 28.04.2019

Dva náramně intenzivní dny budeme vstřebávat ještě dlouho, obsáhlý report čekejte v květnovém Full Moonu, tady zatím první dojmy a nejhlubší zářezy.

Kam na rajz se Zuzanou Kolouchovou

redakce 26.04.2019

Je zatížená na „srdceryvně pozérské balady“ Nicka Cavea, jak sama říká, ale v poslední době vyznává „čím víc nahlas, tím líp“.

Enea Spring Break 2019: tipy Full Moonu

redakce 23.04.2019

Letošní ročník poznaňského festivalu Enea Spring Break jsme si představili již ve dvou textech, nyní přichází čas na vlastní redakční tipy.

Sharpe Moon 2019

redakce 22.04.2019

Showcasová unifikovanost? Ale kdepak. Vybíráme to vyhraněnější z programu bratislavského Sharpu.