Články / Recenze

Zelený stan Ljudmily Ulické

Zelený stan Ljudmily Ulické

Petr Janiš | Články / Recenze | 02.08.2016

Situace, jaká panovala v českých neoficiálních kruzích před rokem osmdesát devět je zmapována nejen historiky, ale také nejedním spisovatelem či spisovatelkou, kteří byli určitým způsobem s disentem spjatí. O to méně se však v našich končinách ví, jak to vypadalo v sousedních zemích.

Zelený stan je knihou, která se snaží taková netknutá místa vymazat či alespoň osvětlit. Ulická děj svého románu Zelený stan umístila do časového intervalu od Josifa k Josifovi, respektive od smrti diktátora Stalina po skon básníka Brodského. Čtenář, který se chopí této bezmála pětisetstránkové knihy, má možnost poodhalit tajemství žití a přežívání mimo společenství „mlčející většiny“ a být svědkem vzniku disidentského hnutí „v zemi, kde zítra již znamená včera“.

Ústředními postavami knihy Ljudmily Ulické je trojice spolužáků – Ilja, Saňa a Micha –, jež spojuje zájem o umění. Jejich životní pouť autorka sleduje od šesté třídy do jejich „čtyř křížků na krku”. Pokud lze budoucího fotografa, klavíristu a básnického martyra považovat za středobod románového vesmíru Zeleného stanu, další postavy se mohou jevit jako zastíněné hvězdy a oběžnice. Výjimkou je pouze učitel literatury, který se stává kometou, jež alespoň dočasně a nenásilně vede nejen ústřední románové trio za lidským poznáním: „... když má člověk správného učitele, jako by se podruhé narodil…” Odhaluje krásu literatury, která nemá v oficiálních osnovách místo, souvztažnost přítomnosti s historií a zároveň probouzí v mladých lidech touhu po hledání „ultimátních“ otázek.

Postavy, které se v románu objevují, nejsou líčeny černobíle. Nestojí zde a priori proti sobě režimní poskoci a disidentští mučedníci, Ulická nesoudí, pouze popisuje a komentuje, co se kolem děje. Všichni mají své plány, touhy i mravní principy, ne vždy však dokáží (jako většina z nás) svým předsevzetím dostát a ďáblovi podávají prst či za „třicet stříbrných“ dokáží zaprodat nejen svou duši.

Není se však čemu divit, protože „vykloubená“ doba dohání lidi k šíleným činům – v některých případech i k těm nejtragičtějším: „Všechno do sebe zapadalo: degradovaný generál, odňatá vyznamenání, mukl a nepříčetný. Ona však s naprostou jistotou věděla, že Pjotr je absolutně v pořádku - nepříčetná byla země.”

Styl románu je vtahující. Ulická věcné informace „sežvýká” a před čtenáře je vyplivne s bravurou fotbalistů, kteří svými slinami skrápějí zelený pažit, na němž zrovna hrají existenční mač, podruhé má formu meditativního čtení filozofických knih a traktátů, jindy jako by se jednalo o strohou vědeckou práci, která se zabývá historií, biochemií či genetikou. Takové střídání formy i stylu nesvádí k bezmyšlenkovitému čtení, a zároveň zabraňuje ztrátě koncentrace.

Na svazek Zelený stan lze pohlížet také jako na památku všech lidí, kteří nepřijali oficiální establishment, ale hledali jeho alternativy nejen v SSSR. Románovým epitafem může být i poznání, že „…ne všechno má na svědomí sovětský režim. Za každého režimu lidé umírají. Minulosti je stále víc, budoucnosti stále míň.”

Info

Ljudmila Ulická – Zelený stan (Paseka, 2016)
www.paseka.cz/ulicka-ljudmila-zeleny-stan/produkt-4474

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.

Propracovaná kytarová alchymie Swervedriver

redakce 25.04.2019

Drží se osvědčené indierockové receptury, která těží převážně z tradic ostrovního shoegazingu, tedy z žánru, jehož základy pomáhali zkraje 90. let sami budovat.

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

redakce 21.04.2019

Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy, který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s...

Svět pomalu hoří… (Ladytron)

redakce 20.04.2019

Z alba není ani tak cítit politická angažovanost, jako spíš pocit bezmoci a odcizení v dystopickém světě.

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

redakce 14.04.2019

Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic.

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

redakce 07.04.2019

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...