Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 06.03.2021
Písničkář Vladimír Merta oslavil v lednu pětasedmdesátiny. Na narozeninový koncert připravovaný do Divadla Archa si budeme muset nějakou dobu počkat a na novou studiovku s čerstvým materiálem, která by navázala na sedm let starou nahrávku Imagena, to, při vší bardově vitalitě úplně nevypadá. O to vzácnější je dárek pro posluchače, s nímž se vytasilo nakladatelství Galén.
To totiž připravilo hned třídiskovou kolekci staro-nových nahrávek Vykopávky z Korintu. Třicet osm skladeb Merta podomácku natočil na začátku devadesátých let v pro sebe nejpřirozenější - a mezi posluchači nejoblíbenější - podobě: sám s kytarou, s důrazem na slova a sdělení. Jedná se převážně o méně známé nebo pozapomenuté skladby, které Merta hrával v sedmdesátých a osmdesátých letech a které se na žádnou řadovku nedostaly. Některé jsou prakticky neznámé, jiným dali svou vlastní tvář další muzikantské elity, např. Vladimír Mišík, jazzman Martin Kratochvíl nebo kapela České srdce.
Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy. Všechny propojuje básnická invence, síť narážek a aluzí, nadhled i humor. A ačkoliv některé texty cílí na dobové nešvary, jsou až mrazivě nadčasové a použité metafory stále platné.
Disky v rozkládacím papírovém obalu doprovází objemný booklet s kompletními texty, dobovými fotografiemi a hlavně autorovými komentáři. Merta tu vysvětluje kontext, jinde zase jako by nad písničkou mávnul rukou, na dalších místech se zamýšlí nad tématem i způsobem, jakým jej tehdy uchopil. Ve výsledku velmi cenný pohled za oponu. Ocenit je potřeba i péči, která byla nahrávkám, původně zaznamenaným na dvou audiokazetách, věnována. Zvuk je detailní, netrpí neduhy domácího nahrávání, vyniknou slova, dikce i Mertovo kytarové mistrovství.
Takže - je to nové řadové (troj)album, nebo pokračování Mertovy archivní kolekce, kterou Galén už nějakou dobu vydává? Vlastně obojí. Vykopávky z Korintu zachycují Mertu v plné síle básnické i muzikantské, nejsou pevně svázané s dobou svého vzniku, jak se to často u jiných „archivních vykopávek“, ať už je jejich autorem kdokoliv, děje. Nahrávky v sobě mají sílu významného archeologického objevu, byť prezentovaného se vší vrozenou skromností svého autora. Nadčasovost zajištěna.
Jiří Procházka 29.06.2022
Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.
Jiří Přivřel 19.06.2022
Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...
Maria Pyatkina 15.06.2022
Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.
prof. Neutrino 11.06.2022
Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...
Veronika Jastrzembská 07.06.2022
Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.
Tomáš Kouřil 19.04.2022
S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...