Články / Reporty

Zkrocený temperament Céu

Zkrocený temperament Céu

Akana | Články / Reporty | 01.05.2022

Zatímco v latinskoamerickém světě je velkou hvězdou, pražské vystoupení brazilské zpěvačky Céu proběhlo v komorní atmosféře před publikem, které by se dalo spočítat v desítkách. To ovšem nepředstavovalo až takové minus. Písně, v nichž Céu kombinuje tradiční brazilské rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény. Tomu vycházela vstříc i úprava prostoru Paláce Akropolis. Parket byl pomocí černé plenty zmenšený na úroveň přečnívajících balkónů a vytvořil tak intimní koutek, který s rytmicky nakažlivou, emocionální, ale přitom decentně pojatou hudbou skvěle souzněl.

Zpěvačku doprovázelo trio hudebníků na bicí, baskytaru a akustickou kytaru, z podkresu ale zaznívaly i nenápadné party kláves, elektronických zvuků nebo vokálů. Nepůsobilo to nijak alibisticky ani lacině, přesto by fyzická přítomnost nějakého klávesisty nebo turntablisty na pódiu možná přispěla k větší živelnosti a v pozitivním smyslu „chybovosti“ produkce. Pravda, vizuální dojem akustického tria s dynamickou zpěvačkou v popředí byl harmonický a malebný, nicméně celek se tak zdál někdy až příliš nalinkovaný. Elektronika ostatně tvoří nedílnou součást většiny alb Céu, tak proč ji skrývat do záznamu. Na druhou stranu se ukázalo, že leckterý zvuk, který jsem zpočátku považoval za přednastavený, vlastně hraje akustická kytara díky šikovně využitým efektům.

Navíc vřelost, jakou má Céu ve svém hlase, dokázala hravě eliminovat podobné připomínky. V jejím případě nejde o silovou expresi ani teatrálnost, to spíš o neokázalé, pečlivě odstíněné vnitřní napětí, jemnou procítěnost, příbuznou té, kterou si pamatujeme od Zuzany Navarové. Céu má své emoce pod kontrolou, jejich sílu je třeba vycítit někde pod povrchem, ať už je zpěvačka vkládá do temperamentních popových hitů, melancholických bossanov nebo písní s jazzovou náladou, které umístila doprostřed vystoupení.

Jeho páteř tvořily ukázky z loňského alba Um Gosto de Sol, kde rodačka ze São Paula prostřednictvím řady zdařilých coverů vyjádřila obdiv ke svým idolům z latinsko- i euroamerického hudebního světa. Písně Ao romper da Aurora a Teimosa z úvodu této desky zahájily také pražský koncert, dále se dostalo třeba na evergreen Feelings brazilského zpěváka Morrise Alberta, Criminal od Fiony Apple nebo velmi zdařilou verzi Paradise z repertoáru soul-popové divy Sade. Se stejnou chutí Céu sahala i po skladbách z předchozích dvou, elektronikou výrazně nasycených desek Tropix a Apká!. Publikum nadšeně aplaudovalo především tanečnějším hitům Arrastarte-Ei, Pardo, Varanda Suspensa nebo finální skladbě Forçar o Verão, v níž zpěvačka pranýřuje korupci jako jeden z největších problémů současné Brazílie.

Naopak nejkomornější okamžik nastal v úvodu přídavku, kdy na pódiu zůstala jen Céu s Lucasem Martinsem, který pro tu chvíli vyměnil baskytaru za španělku a společně připomněli album Acústico, na němž rovněž v loňském roce přepracovali některé starší zpěvaččiny písně v čistě akustických verzích pro hlas a kytaru. Vděčné osazenstvo Akropole tak mělo možnost ocenit umění sympatické hudebnice ve všech jeho podobách. Nezbývá než zalitovat, že si na osvědčenou žižkovskou scénu nenašlo cestu víc lidí. Delikátní skladby Céu jsou pohlazením, jakých v těchto napjatých dnech nemůže být dost.

Info

Céu (br)
27. 4. 2022 Palác Akropolis, Praha

foto © se souhlasem Céu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Nová zostava, rovnaké čaro (Billy Barman)

Ema Klubisová 23.04.2022

V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.

Fanúšik je kamarát (Tommy Cash)

Ema Klubisová 10.04.2022

O pár minút na to sa rozsvietili červené svetlá a po krátkom potlesku a skandovaní sa ukázala aj estónska superstar...

Tajemství zavřené restaurace (Poprvé a naposledy, 420PEOPLE)

Maria Pyatkina 09.04.2022

Když jsem zamířila ke svému stolku, potkal mě povědomý úsměv – tanečník Filip Staněk držel v rukou dvě lahve a nabízel bílé nebo červené.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace