Články / Recenze

Zrní jiskřící, spící

Zrní jiskřící, spící

Barbora Kadlíčková | Články / Recenze | 30.10.2018

Při dokončování loňského alba Jiskřící stála kapela Zrní před nelehkým rozhodnutím – kvůli jeho délce musela z výsledného celku vyřadit čtyři písně. A z těch vzniklo EP Spící.

Úvodní Kdo budí medvěda? je původně singl z roku 2016. V nově přemíchané podobě a kratší stopáži je údernější, v aranžmá průzračnější a na poslech návykový. Text, inspirovaný Jungovou filozofií i Nolanovým filmem Počátek, zpracovává témata snění, reality a podvědomí. Úvodní hradba temných tónů houslí a kytar představuje procitání, sen se rozplývá v chytlavém tepu bicích a problikávající elektronice. Do té vzápětí proniká hlas podvědomí v podobě zpěvu Jana Ungera, pobízejícího k probuzení a dosažení vytouženého cíle. „Běžíš, běžíš, běžíš…,“ kolem se s povzbuzující dravostí míhají vyhrávky smyčců a netrpělivé odpovědi kytar, „... až najednou vzlítneš. Vstávej, probuď se.“

Pomalá, strukturně rozvolněná Do vody vznikla ve spolupráci s tibetským zpěvákem Lotenem Namlingem a vyčnívá právě díky fúzi dvou vzdálených, přesto příběhy propojených světů. Lidově baladická nálada, navozená téměř cimbálovým zvukem tlumených kytar a melancholií houslí s flétnou, se zde prolíná s alikvótním zpěvem, transovým bubnem, drsnými kytarami a Namlingovým naléhavým vokálem.

Jakoby bloumající nočním městem rozvíjí Unger surrealistickou polemiku o spáčích s názvem Kde jsou ty oči? Ta, uvozená pevným beatem, se odehrává v melancholicky zkreslených kytarách, stínech houslí a ke konci se do krajnosti vyostřuje přebuzeným zvukem ochromujícím mysl. Předposlední Ať je vztahovým duetem doplněným křehkým hlasem Báry Ungerové, pojednávajícím o lásce i nevyhnutelném rozloučení. Co je ten kousek neklidu, který nás nutí odejít, i když nám na druhém stále záleží? Závěrečná Z vody je krátkým dovětkem. Sólo pro akordeon, které na způsob varhanního preludování vroucně rozvíjí melodii Do vody, v pozadí doplněnou ukolébavkovým broukáním a dětským hláskem - symbolem nových začátků a otevřené mysli?

Spící je pro Zrní první oficiální nahrávkou krátkého formátu. I na této ploše necelých devatenácti minut se podařilo vytvořit přirozeně fungující minikolekci písní, které se na předešlé album, snad kvůli rozdílnému charakteru, nedostaly. S tématy krize, přerodu a hledání nového směru je pak obsahovým dozněním Jiskřící. Zrní nadále poutavě zkoumají hranice vlastního zvukového terénu, experimentují se strukturou písní a nebojí se přiostřit hrany elektroniky, osobitou textovou výpověď zachycují vyzrále volenými hudebními prostředky. Co asi před sebou dále vidí „spící“ skupina, která dokáže vyprodat Forum Karlín i hrát na tak speciálních místech, jako je vila Tugendhat?

Info

Zrní – Spící (vlastní náklad, 2018)
www.zrni.cz

Křty EP Spící:
1. 11. 2018 19:00
Klub Fléda, Brno
fb událost

17. 12. 2018 20:00
Lucerna Music Bar, Praha
fb událost

foto © Laura Kovanská

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.

Propracovaná kytarová alchymie Swervedriver

redakce 25.04.2019

Drží se osvědčené indierockové receptury, která těží převážně z tradic ostrovního shoegazingu, tedy z žánru, jehož základy pomáhali zkraje 90. let sami budovat.

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

redakce 21.04.2019

Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy, který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s...

Svět pomalu hoří… (Ladytron)

redakce 20.04.2019

Z alba není ani tak cítit politická angažovanost, jako spíš pocit bezmoci a odcizení v dystopickém světě.

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

redakce 14.04.2019

Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic.

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

redakce 07.04.2019

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...