Články / Reporty

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 11.10.2020

Přidržíme-li se metafory vetknuté do titulu festivalu Jazz Goets to Town, byla páteční procházka spíše než poklidným touláním se útokem rozzuřené Godzilly. Své napovídaly už sonické vlny z probíhající zvukové zkoušky, jimiž se otřásalo foyer Bia Central.

Trio KIN, tedy Štefan Szabó (kytara), Michaela Turcerová (saxofony) a Jakub Švejnar (bicí) pokračovalo v letošní tradici dlouhých, volně se přelévajících kompozic, jedné předlouhé, a nepletu-li se, dvou kratších. Jejich masivní kus připomínal hudební střepy, spojoval fragmenty melodií i pouhých zvuků. Uklidňoval ambientním cvrlikáním, znervózňoval disonancemi a drtil pasážemi, které se svou intenzitou daly srovnat snad jedině se Swans. Ale ačkoliv to mělo spoustu strhujících momentů, jako by celku trošku scházela schopnost se skutečně rozlétnout, odpoutat. Hlavně onen delší kus působil dojmem budování napjatého očekávání – a vlastně nic.

Chromb! Co jsem to, hergot, viděl? Každopádně největší úlet festivalu, který ale do dramaturgie perfektně zapadal. Pro tuhle francouzskou čtveřici neexistují žádné hranice. Zběsile poletují od zappovské nevyzpytatelnosti k freejazzovému řevu, od taneční elektroniky k psychedelii. Propracované vokální harmonie trhala tepající rytmika, přesněji arytmika, která svými neočekávatelnými záškuby a vybočeními výborně znervózňovala a znejišťovala. Nespolehnout se na nic a nechat se unášet nespoutaným proudem nápadů, energie a radosti z hraní. Po zásluze oceněno potleskem vestoje. Uf!

Závěrečný festivalový večer začal poklidně. Možná až příliš. První formaci, severskému triu We Are nutno vyseknout poklonu za oddanost věci: Do Hradce Králové přijeli i přesto, že je po návratu čeká deset dnů v karanténně. Bohužel, jejich uvolněný jazz plynoucí na nepříliš zvlněných vlnách saxofonu spíše uspával, než nabíjel. Nic nového pod severním sluncem, naopak spíše nepřekvapivý vývar z toho, čím se skandinávský jazz už několik desetiletí prezentuje.

Další česká premiéra, nadžánroví Melez naštěstí mírnou pachuť první poloviny večera rozptýlili. I tady se postupně budoval pečlivě prokomponovaný, rozsáhlý celek, i tady se ve vlnách střídaly momenty zklidnění a vybuzení. Dominantou byl tentokrát hlas Cansu Tanrikulu, zpočátku beze slov, později se slova a verše postupně vynořovaly z matérie zkreslení a omamovaly zvláštní magií. Hlas se vznášel nad hojně elektronickým abstraktním základem (Elias Stemeseder) i jako by roztrhanými, rozbitými bicími živoucí legendy Jima Blacka. Nelehké, složité, magické.

Uspořádat za dnešních podmínek akci s mezinárodním obsazením, to je čin hodný hluboké poklony. Navzdory všem nepřejícím podmínkám se šestadvacátý ročník Jazz Goes to Town vydařil. Dramaturgická ruka Michala Wróblewského přinesla více abstrakce a improvizace, festival nabírá nový pozoruhodný směr.

Info

Jazz Goes to Town
7.-10. 10. 2020 Hradec Králové

foto © Lukáš Veselý, Jazz Goes to Town

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!