Články / Recenze

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

Zvukový ambient ve své nejčistší podobě (IQ + 1)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 03.04.2019

Improvizační hudba? Jak prosté. Párkrát si uděláte večírek s podobně naladěnými přáteli. Každý si přitáhne své nástroje nebo další zdroje zvuku. Zapne se tlačítko rec a každý začne hrát, jak to zrovna cítí. Pak vám to edituje a učísne další kámoš – to, aby nechybělo trochu nadhledu – a vy můžete vydat další desku. Fajn. A teď vážně. Jak se pozná skutečně dobrá a smysluplná improvizace od bezúčelných hrátek a póz? Jednoduše. Výsledkem snažení jsou hudební skladby.

Sdružení IQ+1, tedy lidé, které najdete třeba také v Gurun Gurun, Pražském improvizačním orchestru, Poisonous Frequencies, B4 a dalších, stojí na volnomyšlenkářských improvizačních základech od úplného počátku a od té doby (první album Tváří v tvář vyšlo v roce 2011 jako DIY, druhé s eponymním názvem vydal label Polí pět o dva roky později) také předvádí, jak pevné místo a smysl improvizace na hudební scéně má. Odvaha tvořit za pochodu, umění nechat se nést možnostmi daného prostoru a situace, umět naslouchat spoluhráčům a spolupracovat, poznat i okamžik, kdy jít do popředí.

IQ + 1 svým pojetím vlastně tvoří zvukový ambient v jeho nejčistší podobě. Všechny zvuky mohou být hudba a elektronika i klasické nástroje – viola, klarinet, trubka, perkuse, saxofon – tu často pracují především právě pro kouzlo daného zvukového okamžiku. Kolem nich pak zní field recordings, hraní na gramofony a další efekty.

Šest hudebně-zvukových krajin alba Conversaphone Plus plyne v poklidném a zadumaném tempu, zní tu kosmický post-jazz, konkrétní hudba, soudobá klasika, avantgarda. Tracky ale zároveň baví svou elastičností a volnomyšlenkářstvím. Táhlým zvukem najednou škubnou těkavé okamžiky, jako když myši proběhnou místností ve ztichlé noci. Někdy souzvuk nástrojů přináší měnivé dronovitě psychedelické kopule, jindy hbité krysí tlapky doprovází smutné dechové sólo osamělého ponocného, kterému vzali lampu.

Poslech Conversaphone Plus je tak jako procházka magickým světem zrcadel, které tu a tam mění realitu, není to ale show, kde se lidé míjejí ve veselém šklebu nad tím, jak bizarní tvary by jejich těla a tváře mohly mít. Tady jde o radosti jiného druhu, z objevování, bizarnosti laskavé a vřelé, z energie, kterou přináší zvuk společně sdílené radosti zkušených hudebníků a jejich čiré a bezbřehé magické improvizace.

Info

IQ + 1 – Conversaphone Plus (Mappa, 2019)
bandcamp projektu

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...