PLAYER FM

Články / Sloupky/Blogy

Sloupky/Blogy

Desky roku 2016 podle Full Moonu: 3. místo

Desky roku 2016 podle Full Moonu: 3. místo

|

Žebříčkům je věnován celý tento týden, představujeme pět domácích a zahraničních alb, která se v hlasování redaktorů a dalších přispěvatelů Full Moonu umístila nejvýše, v pátek pak s celkovým vítězem oznámíme kompletní pořadí. Výroční žebříčky tentokrát přinášejí třetí místo v bláhové soutěži o nejlepší desku roku (páté místo zde a čtvrté zase tady), a to jak mezi zahraničními, tak i tuzemskými zástupci. Tentokrát mnoho lásky a uvěřitelného patosu.

Domácí

3. Houpací koně – Kde jste mý přátelé dneska v noci (Yannick South) 68 bodů
„Dneska mi říkal Lukáš Franz, že by stálo za to napsat nějakou statistiku nejpoužívanějších slov v těch devíti textech. Že se tam některý obrazy opakujou, přesně jak říkáš. Nebyl to úmysl, nehrál jsem si s ničím, ono to tak padalo a to, co se tam opakuje, vyplavalo určitě z nějakýho důvodu. Chtěl jsem, aby v nich byl čas, jak úplně nemilosrdně tiká a ubejvá, ale samo se to změnilo ve výčet měsíců a co s sebou přinesly. Je to celý takovej kalendář posledního roku a půl. Chtěl jsem, aby v něm ty záznamy byly jasný a srozumitelný, propiska nerozmazaná, bez mlhy a metafor, ne tak poetický tentokrát, ale jinak to asi neumím.“ Jiří Imlauf v rozhovoru pro Full Moon #67 vysvětluje cestu z Everestu, nové album Houpacích koní je niternější a komplikovanější, možná ho spravedlivě doceníme až po nějaké době. Přesto je jasné, že zlatý časy nekončí.

Kde jste mý přátelé dneska v noci? rozhodně není příjemnou deskou pro dlouhé podzimní večery v přítmí krbu, tíživá atmosféra se zarývá pod nehty jako mráz a její bezútěšnost evokuje současnou náladu ve společnosti, kdy většina lidí volí jednoduché řešení složitých problémů. I přes pochmurné vyznění alba a nespočet let odkroucených na hudební scéně působí Houpací koně stále stejně mladistvě a odhodlaně, jako by jejich kariéra teprve začínala a prali se doslova o holou existenci. (Jakub Šilhavík, Full Moon Zine, listopad 2016)


Zahraniční

3. Anohni – Hopelessness (Secretly Canadian) 53 bodů
Anohni má na svědomí nejen jedno z alb roku, ale také jeden z nejsilnějších koncertních zážitků na našem území. Její vystoupení na Colours of Ostrava bylo nekompromisní a vtahující, podobně jako album, které připravovala několik let. Producenti Hudson Mohawke a Oneohtrix Point Never dali jejímu hlasu křídla a extra porci odvahy i zodpovědnosti. Nechme mluvit samotnou zpěvačku: „Umělci mají v různých časech různou zodpovědnost. Ale teď už je potřeba vyložit všechny karty na stůl. Máme umělce, kteří se vyžívají ve vágních gestech, ale momentálně už není času nazbyt. Už si nelze bezstarostně užívat. A pokud to děláš, měl bys vědět, že tím ukrajuješ čas lidem v budoucnosti.“

Execution pojednává o deformaci amerického snu, který se proměnil v honbu za likvidací nepřátel americké společnosti. V rozhovoru pro Pitchfork v souvislosti se skladbou hovoří Anohni o bombovém masakru v Bostonu, jehož mladí strůjci byli následně zastřeleni během potyček s policií, namísto toho, aby je postavili před řádný soud. Ve skladbě vyjmenovává státy, kde jsou popravy na denním pořádku, veselá melodie by ale snadno zapadla do dramaturgie mainstreamových rádií. Protikladem k ní je pak štiplavá Violet Men, která nejvíce těží z klubového undergroundu. Druhý nejsilnější moment přichází v mantrické baladě Obama, kde prezidentovi vyčítá, že nedostál volebních slibů o transparentnosti. (Jakub Béreš, Full Moon #62-63, červen 2016)


Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Sloupky/Blogy

Písně/z/měsíce #22

Písně/z/měsíce #22

Jiří Akka Emaq |
V minulém díle jsme prohlédli skrze časovou smyčku až do minulého století. Dnes si opět posvítíme na zapomenuté klenoty století současného.
Ment 2017 III.: Full Moon selekce

Ment 2017 III.: Full Moon selekce

redakce |
Do Lublaňe se zatraceně těšíme. Hlavně proto, že o Mentu básní snad každý, kdo se ho účastnil, ať už je to běžný návštěvník, muzikant, nebo novinář.
Ment 2017 II.: Místní borci

Ment 2017 II.: Místní borci

redakce |
Slovinských kapel k nám zase tolik nejezdí, možná by se to mělo změnit. Místní borci volí místní borce, zkuste folklórní postmetal, strange-hop nebo šílené bluesové profesory.

xp recenze

James Cole - Orfeus 80% James Cole - Orfeus
Brodka - Clashes 100% Brodka - Clashes
Suicide - Second Album 90% Suicide - Second Album
Ostrak Mode - Copy and Paste 80% Ostrak Mode - Copy and Paste
Vypsaná fixa - Tady to někde je 50% Vypsaná fixa - Tady to někde je
Mogwai - Atomic 90% Mogwai - Atomic
Devo - Freedom of Choice 90% Devo - Freedom of Choice
Mike Patton, Kaada - Bacteria Cult 70% Mike Patton, Kaada - Bacteria Cult

Akce

no distance paradise (jak to pude)
tranzistor revue (26/2)
jazzfest_Lovano (do 28/2)
metronome (do 24/6)
jazzfest_krall (do 28/2)