Články / Recenze

Eldon, syn Björk

Eldon, syn Björk

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 15.10.2016

Navzdory známému přísloví padají někdy jablka velmi daleko od rodných stromů. Příkladem par excelence budiž Sindri Eldon, syn nejdůležitějšího vývozního artiklu Islandu, Björk. Bitter & Resentful, Eldonova aktuální deska, v ničem nepřipomíná máminy avantgardní experimenty na hranici poslouchatelnosti. Naopak - svou hudbou jde až na dřeň přímočarého amerického alternativního rocku z půlky devadesátých let, nelze si nevzpomenout např. na Lemmonheads. Eldonova deska je našlápnutou, pozitivní kolekcí skladeb postavených na jednoduché instrumentaci a klenutých melodiích (a capella úvod titulní skladby).

Přes sluníčkovou atmosféru se nahrávka Bitter & Resentful nebojí rýpnout do aktuálních problémů. Úvodní America, An Ode je ódou jen stěží - asi jako letité Born in the USA od Bruce Springsteena. Album propojuje pohled člověka zvnějšku (Sindri Eldon se narodil na Islandu) s pohledem cizince, přinášejícím ono kýžené kritické ostří, zábavně kontrastující s letní, až kalifornskou atmosférou (jakkoliv vzniklo v Seattlu). Písničkářská rovina celek posouvá od nezávaznosti ke kritičnosti, od slunce k temnějším podtónům.


Deska téměř nebrzdí (až na ambientní klavírní plochu v závěru skladby Doer a posmutnělou Things Coming to a Head), je až punkově vyostřená, kupředu ji ženou tvrdé bicí i lehce zašpiněné kytary a zdobí krystalicky čistá produkce. Nenudí, je dostatečně variabilní na to, aby dokázala udržet posluchačovu pozornost. Přesto by jí možná prospělo lehké zkrácení (viz naředěná skladba 18 a s popem přespříliš koketující Irma (The Game)), hodina je trošičku moc. Přes tyto drobnosti zůstává jediné - přímočarý rock'n'roll s kritickým ostnem. To je asi nejpříhodnější popis Bitter & Resentful Sindriho Eldona.

Info

Sindri Eldon - Bitter & Resentful (Knick Knack Records, 2016)
www.sindrieldon.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články