Elektronická hudba roku 2015 - top 10 vybírá Ink Flo

Nadšenci, fajnšmekři, lidé "za oponou", s hudebním rozhledem a povědomím, fanoušci. Takoví jako my - zapálení pro muziku samotnou, ochotni ji věnovat svůj čas. "Blázni". Mají náš respekt, a to nejen jako znalci hudební minulosti, ale jako ti, kteří a pro které se dělají všechny ty malé radosti jako písničky a koncerty…

Ink Flo - posluchačsky vzdělaný srdcař, psychonaut se zdravými, a přesto osobitými názory, znalý nejen "psy" a spřízněných hudebních scén. Jednou za čas hrává nebo selektuje jako DJ, člen zvukové skupiny Futurespective music. A protože pravý posluchač není živ jen jedním žánrem, jeho výběr je pestrý a eklektický.

Kid Drama - Azure pt. 1

Kid Drama se letos činil, rozjel dva allstar projekty Binary Collective a Module Eight. Ale mně se nejvíc líbí jeho emo autonomic poloha, kterou prezentoval i v Crossu...

Boy Wonder - Pandúri

Hip hop jde mimo mě, tím spíš ten lokální. Ale tohle je dokonalé zvukově, textově i vizuálně.

Sufjan Stevens - All of Me Wants All of You

Zatím nejkomornější a nejosobnější Sufjanovo LP, ve kterém se vrací do svého dětství. Ambientní folk s precizním sound designem. Asi moje nejhranější LP tento rok.

Colleen - I'm Kin

Podobný případ jako Sufjan - na šestém albu vypilovala svůj specifický styl k mystické hloubce a čistotě. Velice funkční a přirozené spojení živých nástrojů a elektroniky s čarokrásným hypnotickým zpěvem.

Passion Pit - Lifted Up

Dřív jsem tyhle ječivé extoškové hipstakytarovky poslouchal víc, teď mi stačí tak dvě až tři ročně. A tahle mě bohatě zasytila.

Voices from the Lake - Max

Italská techno scéna je pro mě asi letošní největší hudební objev a Donato Dozzy je její král. Tady v křišťálově ambientní poloze.

Conforce - Glideslope

Jeden ze zástupců mé letošní fascinace techno zvukem. Začalo to polygonem s Tommy Four Seven a pokračovalo pár dalšími akcemi, momentálně neposlouchám skoro nic jiného. I když pro mě je to, narozdíl od lidí, kteří na tu vlnu naskočili až teď, spíš návrat zpět, protože hodně těch věcí mi připomíná minimal psytechno z přelomu milénia a působí to na mě nostalgicky.

Final - My Body Is a Dying Machine

Renesanční metalák Justin Broadrick vydal reissue svého LP na Birmingham techno kultu Downwards. Distorzlá melancholie, ambient shoegaze.

Oneohtrix Point Never - Sticky Drama

Vím, že je to všude, ale prostě musím... minulé album se mi líbilo možná o trochu víc, ale i tak je to stále nejzajímavější hudební projekt vůbec.