Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 02.11.2016
Recenzent Patrick Wells o seattleských Gravelroad prohlásil, že znějí, jako by John Lee Hooker hrál s Black Sabbath. V té době ještě netušil, že deska, která bude jeho bonmotu sedět jako ulitá, teprve přijde. Nese název Capitol Hill Country Blues a Gravelroad na ní cizelují specifické psychedelic-hard-blues, přičemž oba hlavní žánry se v jejich hudbě propojují s nebývalou lehkostí. Čtveřice sklízí plody předchozích nahrávek, přibrušuje a prohlubuje dříve načaté koncepty a přichází s vysoce originálním zvukem.
Ten je patřičně temný, ve své repetitivnosti téměř hypnotický (v doombluesové Song to Darkness dostává pověstné mississippské bahno adekvátní hudební vyjádření), rovným dílem sahající k oběma výše zmíněným interpretům, kteří se naprosto přirozeně snoubí v jediném výrazu. Ten je navíc – tu více, tu méně – prodchnut příjemným psychedelickým odérem, který unáší posluchače na dlouhé výlety prostorem (osmiminutová instrumentálka Green Lungs).
Klíčová je dvojice proplétajících se kytar, které se tu podporují v harmonii, onde zápasí v kontrapunktu. Kytarové figury jsou navíc velice uměřené, pevně postavené na základech dřevního blues, aniž by na desce zazněla jediná klasická dvanáctka. To Gravelroad nemají zapotřebí. Svorník obou kytar tvoří rytmika – basa a tvrdé bicí.
Z nové desky Gravelroad čiší poctivost a oddanost blues. To však nepojímají zkostnatěle, ale berou ho jen jako základ, jako ponornou a spíše jen tušenou řeku, která o sobě dává místy vědět. Capitol Hill Country Blues je bluesovým albem pro nové tisíciletí – moderním, zvukově zajímavým, zábavným. Deska roku? Těžko, ta přijde od slavnějších jmen. Za mě ale klidně.
Gravelroad - Capitol Hill Country Blues (Knick Knack, 2016)
www.gravelroadblues.com
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.