redakce | Články / Sloupky/Blogy | 25.01.2017
Slovinský festival Ment si po vydařených první dvou ročnících vybudoval slušné renomé nejenom v balkánském teritoriu. Organizátoři se zaměřují hlavně na zástupce ze Střední Evropy, ale ne nijak dogmaticky. Seriál o Mentu začínáme výběrem toho nejlepšího, co dosud v lublaňských klubech zaznělo: dravý postpunk Repetitor, chladní Super Besse, jazz pro metalisty Makrohang a další. Volili pořadatelé, uvidíme jak s tímhle best of letos zamíchají Please the Trees.
Repetitor (Srbsko)
Garage rock a postpunk jsou naprosto nedostačující popisy kapely, která na pódiích nechává pot, krev a hlavně srdce. Trio Repetitor si zahrálo na nespočtu významných festivalech včetně Exitu, Pohody, Szigetu nebo v Číně. Zpěvák Boris je bez pochybností a bez přehánění hlas generace, punkový básník a divoká duše, basačka Ana Marija je fontána špinavé basové energie a Milena za bicíma by strčila do kapsy bez přehánění ponožky Davea Grohla.
Super Besse (Bělorusko)
Přímočaré basové linky, ozvěny osmdesátkových synťáků a navýškovaná noisová kytara tvoří perfektní únik od moderních zvuků. K dokreslení taneční cold wave melancholie tvoří ruské vokály dokonalou atmosféru pro tento smrtelný disko zákusek. Super Besse si dali jméno po francouzském městu, ale jejich domovem je Minsk.
Bowrain (Slovinsko)
„Far Out připomíná díla Thoma Yorka, Four Tet nebo Massive Attack. Tohle není jen další debutové album,“ tvrdí holandský magazín Festival Info. Kromě podobných nadšených recenzí byste měli vědět, že Tine Grgurevič aka Bowrain je slovinský skladatel, producent a pianista žijící v Amsterdamu. Není žádným překvapením, že začínal jako talentovaný jazzový skladatel, ale jazz tvoří jen jeden díl jeho života.
It's Everyone Else (Slovinsko)
It’s Everyone Else zatřesou vašimi předsudky o elektronické hudbě. Kombinují distorzované syntetizátory, glitch a dva bezcitné vokály, aby tvořili eklektický mix industriálu, hardcoru, noise rocku a popu. Jsou známí pro své divoké koncerty a nepodléhají žádným pravidlům nebo očekáváním. „Nejpříjemnější útok na uši,“ napsal o jejich hudbě německý Ox-Fanzine.
Leyya (Rakousko)
Chaos versus Rutina, Žena versus Muž, Art versus Pop – zvuk vídeňské elektropopové formace Leyya vytváří cizí, byť familiární prostředí: sférické, plovoucí, ale také násilné a impulzivní. Experimentální kombinace vokální melancholie a elektronických beatů konstruuje komfortní zóny, jen aby vás z nich mohlo vyvrhnout do nicoty. Duo Sophie Lindingera a Marca Kleebauera je přirovnáváno k Portishead a na pódiu vystupují jako kvartet s vystoupením neobvyklé intenzity.
Without Letters (Litva)
Reputace Without Letters hovoří jasně: jedna z nejlepších elektronických kapel v Pobaltí. Jejich hudební vlivy jsou jasně zakotvené v širokém vzorku alternativních žánrů a zejména indie rocku. V průběhu let se kapela téměř oprostila od vokálů a soustředí se na hudbu samotnou, beze slov!
Makrohang (Maďarsko)
#jazzprometalisty je tag vymyšlený maďarskou instrumentální kapelou Makrohang, která kombinuje mnoho žánrů. Mladá trojice se dala dohromady na hudební akademii v Budapešti a tvoří sonický svět ovlivněný jazzem, rockovým kytarovým zvukem a těžkopádnými basy. Viděli jsme v ČR, například na loňských koncertech s Inheritance.
Ment 2017
1. – 3. února 2017, Lublaň, Slovinsko
www.ment.si
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?
redakce 04.01.2024
Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...
redakce 03.01.2024
Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.