Sexy ženský s basou a kytarou - Delilahs

Čtvrteční večer v pražském Rock Café patřil švýcarské poprockové kapele Delilahs. Čtveřice muzikantů se Česka rozhodně nebojí, v posledních letech se jednalo o několikáté vystoupení u nás. Kdo se naopak bál do podzemních prostor hudebního sálu, byli posluchači, kterých zase tolik nedorazilo. Ti, co ano, dostali v podstatě to, co se dalo čekat. Jak od záhadného tuzemského předkrmu, tak i od přespolního zahraničního chodu.

Za domácí předkapelou Godspeed Hellbound se skrývala jedna velká neznámá. Premiéra údajné "nové smečky starých psů" (vystoupení tomu dalo za pravdu) připomínala spíš hospodské hraní pro partu přátel. Těch se v kotli sešlo opravdu dost a přátelskou atmosféru nenarušil ani rychlý a úderný rock´n´roll s přesně řezanými riffy. Pachuť stokrát slyšeného sice Godspeed Hellbound z uší posluchačů nesmazali, ale díky nasazení, nadhledu a všudypřítomné pohodě silně posilněných hudebníků i jejích přátel pod pódiem to zas tak nevadilo. Nafukovací kytary, panáky, části intimního ženského oděvu... Jako oddech od domovských kapel pro zábavu a bez ambicí? Proč ne.

Delilahs následně odpálili jednoduše a účinně vystavěný set, který stál na chytlavých popových strukturách okořeněných přepáleným kytarovým zvukem a ženským prvkem. Pokud máte slabost na ženské v kapelách, Delilahs pro vás budou něco jako guilty pleasure. Dvěma chlápkům na pódiu navzdory. Tak trochu "lízátkový pop", tak trochu rock, tak trochu víc sexy ženský s basou a kytarou. S únavou a chřipkou za krkem a po pár pivech – nic, co by nepotěšilo primární (ne)hudební pudy. Pokud jste neměli chuť ani kapacitu zkoumat, jak moc prvoplánové a na jedno brdo to všechno je, dalo se to skvěle užít. Charming raw pop na jednu noc, klidně i bez ochrany, ale s následnou ranní kocovinou a pocitem viny, s kým jsem si to zas včera večer rozdal. Hudebně.