Početné hudební stádo z Mnichova hraje výhradně autorské kompozice kytaristky a vedoucí ansámblu v jedné osobě, charismatické Moniky Roscher.
Mladí ladí jazz, festival pro mladé věkem i duchem,začal první dubnový pátek v pražské Akropoli. A děly se velké věci.
Úvod obstaral Big Band VOŠ a Konzervatoře Jaroslava Ježka, který řídí už nějaký ten (nejen velký) pátek Milan Svoboda. Vlastní kompozice i aranže Ježkova Ezopa a brabence sklidily aplaus, jazzová mládež hrála s nasazením a sympatický šílenec v klobouku to měl jistě pod taktovkou.
Krátká přestavba pódia, pak už známá kašlací znělka festivalu, po níž moderátor ohlásil Moniku Roscher a její Big Band. Početné hudební stádo z Mnichova hraje výhradně autorské kompozice kytaristky a vedoucí ansámblu v jedné osobě, charismatické Moniky Roscher. Ta v černé masce a tmavé peleríně vévodila nejen úvodní skladbě. Každá její kompozice dokáže překvapit nápaditostí, propracovaností a technickou vyzrálostí, mezi žánry proplouvá lehce, stejně jako s lehkostí zpívá a hraje na kytaru. Písničky s Big Bandem v zádech s troškou kabaretní nálady roztančily i pobavily. Big Band Moniky Roscher se stal loni německým objevem roku, v pražské Akropoli pak svoji jedinečnost potvrdil.
Festival Mladí ladí jazz začal velkolepě, a i když největší hvězdy zahrají až za pár týdnů, je už nyní jasné, že letošní ročník bude opět povedený. Duben je navíc měsícem jazzu, tak na něj nekašlete a přijďte se nakazit dobrou muzikou.
Bez řemeslné suverenity by technicky náročné kompozice Mastodon nemohly fungovat, pokud by se z nich ovšem vytratilo syrové, tajemně esoterické jádro, celá impozantní konstrukce by se vyprázdnila a zřítila, a to se zatím rozhodně neděje.
Pearson lítal po klubu jako smyslů zbavený, kolem krku měl omotaný kabel a s mikrofonem na jeho konci čas od času bodal do vzduchu vstříc přítomným.
Podmanivými Vodojemami pod Žlutým kopcom sa všetci uchvacujeme nahlas a spod oblúkov pritom naša nedočkavá vrava znie ako hutný psycho thriller.
Festival, který ještě před dvěma lety zažil masivní vlnu zrušených koncertů po kritice spolupráce s britskou bankou Barclays a jejích vazeb na Izrael, poskytuje platformu hudebníkům a hudebnicím v jejich neotesané podobě.
Zvuk bobtná, jako když ve tmě člověk chvíli zírá do jednoho místa a postupně začne rozeznávat obrysy, o nichž si ještě před minutou myslel, že tam vůbec nejsou.
Medzi skladbami je úplná tma a ja spomínam na boss fight na konci spomínaného filmu, kde hrá Pilgrimova kapela Sex Bob-omb, zatiaľčo on bojuje o Ramonu Flowers.