Repetitor + Genuine Jacks, 20. 11. 2015, Piksla, Břeclav

Koncert Repetitor v malým klubu se nedá popsat. Musí se zažít.

Milena poprvé flákla do hajtky a všichni přítomní se nesměle otočili. Během opakovaného jednoduchého a přesného rytmu zjistili, že by se měli dokolíbat před stage, která je v Piksle tvořena tetrisem beden, jedním smradlavým kobercem a pár dřevěnými sloupy okolo. Ana-Marija začala opakovat výrazný basový motiv. Přítomní začínali být trochu groovy, což podtrhoval již klasický "pikslapach" a dým. Než vše Boris rozbil svou kytarou. Bum. Dříve zrepetitovaní jedinci už věděli, jaký peklo bude následovat. Ti noví velmi rychle vytušili. KURVA HLASITÝ peklo!

V tomhle okamžiku, asi po třiceti vteřinách od začátku, se show naprosto zlomila. Začínalo se šílet. Dýmem lítali vlasy, hlavy, dredy. Po chvíli ruce, piva. Za tři songy jsme měli prvního na davu plovoucího člověka. Od tý doby nikdo pod pódiem nevnímal nic jinýho, než hlukovou extázi v režii těch tří tintítek nahoře, která jen gradovala. Od začátku do konce. Kdykoliv chtěli stagedive, někdo na vás přistál, včetně Borise samotného. Kdykoliv chtěli pot, stáli jste ve vlastním nálevu. Kdykoliv chtěli emoce, řvali jste. A oni chtěli pořád. A chtěli víc a víc. Žádný drogy ani chlast nepotřebujete, zažíváte stav mnohem intenzivnější.

Sentimentálně hodnotím jako jeden z večerů, na který se opravdu nezapomíná. Který se zapíše do dějin jak promotérů PiCrew, tak Piksly.

Jak to říct ve zkratce? Koncert Repetitor v malým klubu se nedá popsat. Musí se zažít. Můžete si je doma pouštět pořád dokola na plný kotel, ale nedokážete se ani přiblížit tomu, co ve vás nechají naživo.

A ne, tohle není report. Tohle je výlev pocitů, který ani po dvou dnech nechabnou. Když sedíte po koncertě ve tři ráno doma a společně s kapelou se zasekáváte na televizním programu plným animovaných zvířátek jezdících na mráčcích, podkresleným uklidňující ambientní hudbou, až s tím kontrastem si uvědomíte, odkud jste přišli a co jste právě zažili.

Text: Otto Olej