Učiním tě městy, jež nebudou obývána (Temná věž 4: Pád Gileadu)

Kdysi, hodně dávno, zlý čaroděj Maerlyn stvořil třináct zlovolných vidoucích koulí a každou obdařil stejně zkaženou duší, jako byla ta jeho.

Nejlepší věc na noční můře je, že se z ní můžete probudit. Pod nadvládou magického artefaktu spáchal mladý pistolník ohyzdný čin a procitl z noční můry pouze proto, aby čelil jeho následkům. Vězení a poprava jsou vlastně mírným trestem, mírnějším než žít s tak strašným obrazem ve své hlavě. Prý je smrt nejhorším trestem, ale co je pak život s přetrvávající vinou, prožírající se každou racionální myšlenkou? Není lepší být mrtvý než sledovat zkázu všeho, co měl člověk rád? Lidí na, kterých mu záleželo, rodině, smyslu života?

Co jest tvou vůlí, bude zákonem. To je první princip magie.

Pád Gileadu vyplňuje další velkou mezeru v příběhu o putování posledního pistolníka Rolanda k ose všech světů, k Temné věži a konečnému střetu s nepřítelem. Jsme svědky konce éry pořádku, kde hlavní hrdinové umírají jako mouchy a transformace hlavního hrdiny z dítěte k bezcitnému sociopatovi, kterého známe z prvních Kingových knih, se pomalu blíží ke svému závěru. Kresbu tentokrát převzal Richard Isanove, který původně dělal barvy fantastické malbě Korejce Jae Leeho. Bohužel to je znát a téměř snová atmosféra už nefunguje tak dobře jako v předchozích dílech (Lee se v pátém díle ještě naposledy vrátí), mizí jakási neprostupnost postav, jejich mysticizmus, i když vizuálně jde stále o nadstandard. Emoce ve tvářích jsou čitelnější, jen maska ústředního padoucha Johna Farsona působí spíše směšně než děsivě.

Ptáte se, kdo jsem? Já jsem prorok, had, dárce vědění a blaha, a mám tolik jmen, kolik je světů.

Temná věž se blíží k závěru své první fáze a je to znát. Tvůrci využívají nezmapované události v Kingových předlohách a vrší zvraty, dovysvětlují konce dříve jen letmo zmíněných Rolandových přátel. Šlapou na plyn ve všech ohledech a nechybí ani rozmáchlé bitvy. Uvnitř ale stále zůstává příběh o mladíkovi, který by možná udělal lépe, kdyby stihl zemřít včas, než se sám proměnil ve zrůdu. Ta bez zaváhání obětuje kohokoliv, aby došla k Temné věži.