Články / Reporty

H2O a přeplněná káď s vánočními kapry

H2O a přeplněná káď s vánočními kapry

Dita Koudelková | Články / Reporty | 31.10.2015

Pokud jste v době svýho ranýho mládí měli v kazeťáku kapely jako Sick of It All, Rancid, Madball nebo jste sjížděli Pump Up the Valuum od NOFX, tak vám pravděpodobně nemohl uniknout ani energickej hardcore v podání newyorskejch H2O. Kapela, kterou v roce 94 založil bedňák a blízkej přítel „Sickovek“ Toby Morse, vznikla v přistěhovalecký čtvrti východního Manhattanu a už během pár let stanula na stagi po boku ikon jako Social Distortion, Pennywise, Rancid či 7 Seconds, nebo i mainstreamových Blink 182, No Doubt, Sum41 a My Chemical Romance. Letos se kapela po sedmi letech protkaných řadou koncertů konečně vrátila do studia, aby vytvořila šesté album Use Your Voice.

Podzemní sál nacpanej od pódia až po stolek s merchem stojící u vchodu už zkraje naznačoval, že tihle fotříci od rodin ještě nepatří na zaprášenou výstavku. Set zahájilo kytarový intro, zatímco se na pódium vřítil rozzářenej Toby Morse. Jeden by se na něj usmál zpátky, ovšem Morse okamžitě chytil mikrofon a s první dobrou se vše na stagi i pod ní zhroutilo do chaosu, takže kdo postával na debila s pivem uprostřed třetí řady, ten byl semlet lidskou pračkou.

Tohle je úvodní pecka Nothing to Prove! Jen co vás dav vyflusne na bezpečným okraji za polovinou sálu, už je vám v patách další našlápnutej song Skate!. Jeden z nově vydaný desky, odrážející Tobyho celoživotní lásku ke skejtovnání. Morse, kterej nikdy nepil alkohol, ani nezkoušel drogy, krom skejtování, kapely a svojí rodiny vede ještě neziskovou organizaci, k níž přišel tak trochu jak slepej k houslím a která inspiruje děcka k podobně zaměřenýmu způsobu „čistýho“ života. „Jednou mě známá požádala, jestli bych nemohl promluvit k děckám ve škole o tom, jak žiju a tak, a že bych si měl připravit nějakou prezentaci v Power Pointu. A já na to: Cože, ty vole? A najednou z toho bylo osmnáct dalších škol,“ prozradil Morse v rozhovoru Stevena Matviewa. Další pecka se tedy jmenuje One Life One Chance.

Pod pódiem stále vládne nadšená anarchie a stage diving se rozmohl do takovýho měřítka, že celá přední část vypadá jak přeplněná káď s vánočními kapry. Právě ty melodický riffy west cost punku promíchaný se soundem newyorský hardcore scény devadesátejch let okolo baru CBGB a dalších klubů v Queensu či Coney Islandu, jejichž ulice jsou plný surovejch multikulturních vlivů, jsou přesně to, co k nim fanoušky táhne. Vály jako Everready, I See It In Us nebo následující 5 Year Plan jsou toho jasným důkazem. Dav tisknoucí se na stage skanduje každý slovo, div si v refrénech „I see it in us“ nebo „my friend's look out for me like family“ nevychrchlá plíce, zatímco kapela se může roztýct blahem, že může hrát v týhle stísněný a upocený venue. Celá ta pozitivní a nenucená atmosféra jejich show pomáhá kolem H2O udržovat reálnej hudební spirit, se kterým začínající kapely řežou na svý nástroje ve sklepě paneláku. Pevným jádrem kapely je krom zpěváka Tobyho Morse hlavní kytarista Rusty Pistachio a Adam Blake na basovou kytaru. Na postu rytmický kytary zakotvil aktuálně Colin McGinniss, zatímco za bicíma sedí Brandon Steineckert, kterej ač patří k velikánům Rancid, mlátí do toho, jako by z nich chtěl vymlátit duši. Zatímco H2O žijou a dejchaj pro živý koncerty, tempo jejich studiový tvorby je netrápí a nelegální stahování hudby je jim kompletně ukradený. Prostě taková ta kalifornská pohodička.

Rozhodně jeden z nejlepších koncertů letošního roku. Jako support se představila česká hardcorová parta I Am Pantagon, jejíž angažovaný texty si našly poměrně silnou základnu na pražský scéně, a kluci z The Cirguz, který ač jsou na punkový scéně stálým štamgastem, postrádaj hlubšího hudebního významu.

Info

H2O (us) + I Am Pantagon + The Cirguz
26. 10. 2015, Futurum Music Bar, Praha

foto © martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace