Články / Reporty

Smutně veselé loučení Trevora Powerse

Smutně veselé loučení Trevora Powerse

blueskin | Články / Reporty | 26.02.2016

Ne webu The Guardianu vyšel nedávno článek, v němž se Fink vyznává z lásky k Praze. Mezi kluby, které ho zaujaly, jmenuje i MeetFactory, kde měl loni svůj poslední pražský koncert. Idealističtěji založení lidé z hudební scény na smíchovské kulturní centrum hledí trochu skrz prsty. Vadí jim zejména fakt, že MeetFactory je pravidelným příjemcem štědrých grantů hlavního města. Hudba sice není jedinou náplní programu klubu, není ale pochyb, že bez grantové podpory by hudební dramaturgie MeetFactory vypadala úplně jinak. Určitě by v ní nebylo tolik místa pro středně velké koncerty umělců, kteří tvoří jakýsi mainstream uvnitř alternativy.

Takovým umělcem je i Trevor Powers, který tvoří hudbu pod jménem Youth Lagoon. Teda tvořil - krátce před pražským koncertem oznámil Powers konec téhle kapitoly svého života, takže se jeho tuzemská premiéra stala zároveň i derniérou. Nezasvěcený návštěvník MeetFactory ale neměl nejmenší důvod považovat koncert za nějakou smuteční slavnost. Vážné momenty se střídaly s výbuchy energie, na které Powers reagoval frenetickým přecházením po pódiu a rozhazováním rukama. Když zrovna nepředváděl tuhle autistickou variantu tance, trávil čas za klávesami, odkud dirigoval své spoluhráče.

Přes perfektní sladění celé kapely bylo jasné, že je to právě Powers, kterého tu všichni poslouchají na slovo. Sem také směřuje jediná drobná výtka ke koncertu - skladby Youth Lagoon mají daleko k přímočarým popovým songům, což lze při živém provedení řešit buďto věrnou interpretací jejich albové podoby, nebo naopak ponechaním prostoru improvizaci. Powers a spol. zvolili první přístup, takže jste se zavřenýma očima mohli mít občas pocit, že nejste na koncertě a že jen někdo pustil hodně nahlas desku Youth Lagoon. Asi nejbizarněji zněla tato doslovnost ve skladbě The Knower, která stojí na motivu trubky. V MeetFctory však zněla ke škodě věci trubka pouze nasamplovaná.

Jinak se ale večírek povedl. Milé bylo už úvodní vystoupení čtyřčlenné kapely The Mild High Club, která retro náladu lehce psychedelického indie rocku podtrhla i přiléhavými pódiovými kostýmy. Sama kapela je z rodu těch, které asi nikdy nebudou plnit velké kluby a spíš zůstanou záležitostí pro fajnšmekry. Jejich hudba má ale vzácnou schopnost přenést posluchače do jiné časoprostorové dimenze. Kdosi o ní napsal, že se jedná o perfektní soundtrack k povídání na baru – zapomněl ale zmínit, že ten bar se nachází v noře králíka z Alenky v říši divů a že k jeho štamgastům patří roztodivná společnost Stevem Zissouem počínaje a Admirálem Ackbarem konče.

Info

Youth Lagoon + The Mild High Club
22. 2. 2016 MeetFactory, Praha

foto © Kateřina Motýlová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace