Štěpán Sukdol | Články / Recenze | 18.05.2020
Zpěvák, skladatel, scenárista, režisér či herec, málokdo je tak všestranný a renesanční umělec jako Donald Glover. Coby scenárista se podílel třeba na sitcomu Studio 30 Rock, proslavil se rolí Troye Barnese v seriálu Community, své režisérské i herecké kvality pak naplno ukázal v cenami ověnčeném seriálu Atlanta. V hudbě pod pseudonymem Childish Gambino získal zlaté desky za alba Because the Internet a Awaken, My Love! a coby první rapper v historii získal Grammy za skladbu roku se singlem This Is America. Po vydání dalšího úspěšného singlu Feels Like Summer se na téměř dva roky odmlčel a svou nejnovější nahrávku, pojmenovanou podle data uveřejnění na streamovacích platformách 3.15.20., vydal až letos v březnu.
Glover se dotýká námětů, které v dnešním světě rezonují. Tematicky se opírá o obraz dnešní společnosti či blízké budoucnosti, už první píseň Algorhythm předestírá tíživý obraz konzumního, povrchního světa: "So very scary, so binary, zero or one, Like or dislike, coal mine canary, I dream in color, not black and white." Otevírá ale i rasové otázky (“Ooh, my beard long, damn, I look like Jesus, and my shirt is off, ooh, I feel like Fela”), témata nenávisti nebo násilí (“Baby girl, baby daddy, he's had it, The violence, the violence, Cut him up, in the gang, did the same”) a hned několikrát se vrací k úloze muže ve společnosti: “Where are those subtle men? With the decency to might be wrong, Where are those winter girls? Who corrected, say women.” V singlu Feels Like Summer, přejmenovaném na 42.26, se zase obrací k tématu globálního oteplování. Jde o vůbec nejsilnější skladbu, škoda že jí je dva roky starý singl.
Hudebně navazuje na předchozí Awaken, My love!, není však tak doslovnou poctou sedmdesátkovému funku, často si půjčuje futuristické synthové tóny a dunivé beaty. V některých písních připomíná Prince, ale nedosahuje jeho skladatelských kvalit. Po hudební stránce album pokulhává, skladby jsou dlouhé, utahané, a i přes Gloverův velmi dobrý pěvecký výkon se rychle oposlouchají. Ani hostům, mezi kterými jsou například Ariana Grande nebo rapper 21 Savage, se nedaří dostatečně zaujmout.
Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy. Childish Gambino v průběhu alba několikrát vybuduje nosnou atmosféru, jen aby ji v následující skladbě zahodil. 3.15.20 tak dokáže na několik poslechů zaujmout díky zvukovým experimentům a texty ponouknou k zamyšlení, nicméně celku chybí jak drzost a naléhavost Because the Internet, tak zvuková propracovanost Awaken, My love! Se svými předchůdci se 3.15.20 může rovnat jen těžko.
Childish Gambino - 3.15.20 (Wolf + Rothstein / Liberator Music, 2020)
spotify interpreta
foto © Shutterstock
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.