Jakub Koumar | Články / Recenze | 13.04.2018
Americký skladatel Jonas Reinhardt čerpá inspiraci ze stále bohatší a pestřejší scény elektronické hudby. Celou jeho tvorbou rezonují prvky ambientu, raveu, experimentální elektroniky, glitche, ale i krautrocku. Přes Reinhardtovo časté vyzobávání z hudební minulosti však jeho hudba působí dostatečně aktuálně a dokonce futuristicky.
Platí to i pro nejnovější nahrávku Conclave Surge, z níž je cítit vzdálená budoucnost. Je precizní a zvláštně odtažitá, jako by ji komponovaly samotné stroje v časech technologické dystopie. Jednotlivé prvky jsou vzdáleny hřejivé lidskosti; zrnivými plochami prostupují krátké útržky melodií, přelévající se elektronické zvuky a příležitostně přesný a promyšlený beat.
Nejblíž má ale Conclave Surge k ambientu protkanému minimalismem s přízvuky pípání, šumu a elektronických pulzů. Reinhardt se nepohybuje příliš daleko od avantgardních vizí nové hudby, které předložili elektroničtí pionýři už v padesátých letech. Na rozdíl od nich se ale zcela nezříká rytmu, který se promítá i do rozostřených, ambientních ploch. Proto zní dynamicky a svižně.
Poslední nahrávku Jonase Reindharta prostupuje zádumčivý chlad a odtažitost. Bohužel ale také časté opakování a recyklace použitých nápadů. Mohla by být minimálně zajímavým sci-fi soundtrackem, ale sama o sobě nedisponuje příliš velkým potenciálem překvapit, a vlastně ani na delší dobu zaujmout. Jako by Reinhardt stál před svými zvukovými kulisami a bezradně krčil rameny, zatímco publikum postupně opouští sál. Jeho práce je uvážená i cílevědomá, ale též polovičatá. Využívá futurismu bez pohybu, kyberpunku bez digitální špíny, prototechna bez touhy po tanci a avantgardy bez vykročení ze stereotypu. Conclave Surge se tváří osobitě, ale tento výraz je jen průhlednou mimikou, za níž není příliš emocí ani nápadů. Mít tvář ještě neznamená mít osobnost.
Jonas Reinhardt – Conclave Surge (Lucian Lift, 2018)
bandcamp interpreta
redakce 19.04.2018
Skrze samotnou intenzitu a žánrovou hutnost by Sekyra prohnaná kolenem klidně mohla být sekyrou zatnutou do temene.
redakce 19.04.2018
Matt Flegel říká, že nová deska Preoccupations je óda na depresi, sabotování vlastního života a taky pohled na sebe sama s extrémní nenávistí. Máme radost?
redakce 15.04.2018
Zkroušené tváře nebo naprostá apatie, gesta zdvižených rukou v bolestném vytržení nebo exaltované euforii, to jsou hlavní znaky... Výstava.
redakce 10.04.2018
Raritní nahrávka možná přišla o své kouzlo nedostupného pomníku, její nadčasovost to ale bohatě vynahradí. Spojení Hrabě – Kovářík – Etc… – Mišík vytvořilo velmi specifický tvar.
redakce 09.04.2018
Svým dílem chce k obnově regionu přispět i kompilace, se kterou okamžitě přispěchal barcelonský label Störung.