Fotografie okem žen bez domova

Výstava momentkových fotografií pořízených ženami bez domova, která přibližuje svět jejich vlastníma očima. Výstavu doprovodí kniha, která spojuje fotografie a příběhy těchto žen. Co se stane, když otočíme objektiv jiným směrem než obvykle? Co se stane, když ženy bez domova projednou přestanou být objektem mediálního zájmu, anebo naopak společenského nezájmu a samy uchopí fotoaparáty a tím i příležitost pootevřít dveře do svého světa? Co zachycení jejich obrazů vypovídá o nás samotných a o době, ve které žijeme?

Jsou ženami bez domova, neviditelnými superhrdinkami dnešní doby. V průběhu posledních tří let fotily na jednorázové analogové fotoaparáty a zkoumaly svůj svět i co je za jeho hranicemi. Unikátní výstava amatérských momentek žen bez domova žijících v Praze je součástí rozsáhlé studie, jejímž výstupem je právě tato výstava a kniha. Ta přináší životní příběhy a obrazy žen a kombinuje tak prvky orální historie a vizuálně narativní analýzy.

Poezie snapshotové fotografie nás zavede do všedního prostředí (ne)domova, ubytoven, azylových domů, parků, křoví, na cesty i na loď. Přiblíží svět dominantních i epizodních postav každodenní optikou žen, jejich věcí, mužů, přítelkyň, pohledů a postelí. Pokojové rostliny, knihy, okna, poličky, boty, batohy a ostatní předměty v bezdomově, o kterých jsme neměli ponětí, dávají tušit důležitost triviálního. Pochopíme absurditu ztráty, která se zrcadlí v nekonečném úsilí nalézání.

Hledá se odpověď na otázku, co se stane, když jsou ženy žijící zkušenost bezdomovectví vyzvány popsat svůj život svými vlastními slovy a svými obrazy. Objevuje lidskost, radost, sílu a vůli nevzdat se. Objevuje také nespravedlnost a propojení bezvýchodnosti, smutku a znevýhodnění na základě genderu, sexuality, etnicity, prožitého násilí a sociálního statutu.

"Jsme lidé na jedné lodi. Jsme snílci o lepším světě. Jsme přátelé, přítelkyně, spolupracovnice a kamarádky. Jsme organizace Jako doma. Od roku 2012 spolupracujeme se ženami bez domova a spolu s nimi se učíme, jak jim pomoci, co je trápí, jak upozorňovat na nespravedlnost bezdomovectví a jak vytvářet spravedlivější společnost. Stavíme na spolupráci, bezpečném prostředí, emancipaci a posilování žen bez domova skrz nejrůznější aktivity."

Výstava je věnována ztracené kamarádce. Z jedenácti žen, které do projektu vstoupily, jedna odešla násilnou smrtí a dvě zmizely beze stop. Násilí je ženám bez domova častým, ale skrytým průvodcem. Vynést jej na světlo je prvním krokem ke změně.