Abbé | Články / Recenze | 21.02.2018
Poslední koncert Edgar's Hair, kapely Hanse Brusseeho ze Soulkostela, kam pravidelně putují nejen kapely z bratrstva Silver Rocket, jsem prožil loni v broumovském divadle. Byl nezapomenutelný, byť tedy víc kvůli výsledkům parlamentních voleb, které převrstvily dojmy z jinak velmi působivé hudby a scénografie. Hlavou mi běželo leccos, i výňatek ze Společenstva Prstenu: „Odcházejí do přístavišť za Bílými věžemi, do Šedých přístavů. Navždy opouštějí Středozem. Nevím proč, ale je mi z toho smutno.“ Proč si vybrali zrovna alegorii svobody, Racka Jonathana Livingstona od Richarda Bacha? A proč je ze stonerové psychedelie cítit zármutek Sigur Rós? Co když moře ty zhulené nizozemskýé elfy opravdu volá domů, do Leidenu a Rotterdamu?
Ta myšlenka se mi vryla do paměti jako do desky, ze které zní něco úplně jiného. Duchem jsem na rýnské náplavce. Prověšená kotevní lana se zlehka napínají. Vlny měkce šplouchají o vrzající boky lodí v přístavišti. Plavidla, která sem teprve připlouvají, občas v dálce sotva znatelně zatroubí. Oblévají mě v klubu podušené kytarové linky s padesátkou na krku. Utíkají odtamtud jako umělý ranní opar. Ten se z pódia pomalu sune do hlediště. Světla prolétající helikoptéry a stále ještě nočního Leydenu ho cupují na kusy. Prohlížím si je přes krasohled zpola dopité flašky. Tomuhle tahu to dodává ten správný existenciální říz. Zlehka na ni poklepávám nehty a zkouším, co to udělá s extatickou rytmikou, která sem doléhá ze sklepa a žene mi krev do hlavy.
Asi dvacet kilometrů odsud na jih, nad Haagem, se zablesklo. Brzo nás to spláchne. Mě, i ten hlouček hipíků, co posedává na obrubníku kousek ode mě. Jeden z nich si ubalil blunt a nechal ho kolovat, teď hraje na prokopnutou španělku. Polohlasem prozpěvuje do těch dvou akordů, které si ještě nevyudil z hlavy. Spustila se opona lijáku. Z deště utíkáme rovnou pod okap. Představení skončilo.
Edgar's Hair – Jonathan's Dive (vlastní náklad, 2017)
bandcamp kapely
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.