Abbé | Články / Recenze | 21.02.2018
Poslední koncert Edgar's Hair, kapely Hanse Brusseeho ze Soulkostela, kam pravidelně putují nejen kapely z bratrstva Silver Rocket, jsem prožil loni v broumovském divadle. Byl nezapomenutelný, byť tedy víc kvůli výsledkům parlamentních voleb, které převrstvily dojmy z jinak velmi působivé hudby a scénografie. Hlavou mi běželo leccos, i výňatek ze Společenstva Prstenu: „Odcházejí do přístavišť za Bílými věžemi, do Šedých přístavů. Navždy opouštějí Středozem. Nevím proč, ale je mi z toho smutno.“ Proč si vybrali zrovna alegorii svobody, Racka Jonathana Livingstona od Richarda Bacha? A proč je ze stonerové psychedelie cítit zármutek Sigur Rós? Co když moře ty zhulené nizozemskýé elfy opravdu volá domů, do Leidenu a Rotterdamu?
Ta myšlenka se mi vryla do paměti jako do desky, ze které zní něco úplně jiného. Duchem jsem na rýnské náplavce. Prověšená kotevní lana se zlehka napínají. Vlny měkce šplouchají o vrzající boky lodí v přístavišti. Plavidla, která sem teprve připlouvají, občas v dálce sotva znatelně zatroubí. Oblévají mě v klubu podušené kytarové linky s padesátkou na krku. Utíkají odtamtud jako umělý ranní opar. Ten se z pódia pomalu sune do hlediště. Světla prolétající helikoptéry a stále ještě nočního Leydenu ho cupují na kusy. Prohlížím si je přes krasohled zpola dopité flašky. Tomuhle tahu to dodává ten správný existenciální říz. Zlehka na ni poklepávám nehty a zkouším, co to udělá s extatickou rytmikou, která sem doléhá ze sklepa a žene mi krev do hlavy.
Asi dvacet kilometrů odsud na jih, nad Haagem, se zablesklo. Brzo nás to spláchne. Mě, i ten hlouček hipíků, co posedává na obrubníku kousek ode mě. Jeden z nich si ubalil blunt a nechal ho kolovat, teď hraje na prokopnutou španělku. Polohlasem prozpěvuje do těch dvou akordů, které si ještě nevyudil z hlavy. Spustila se opona lijáku. Z deště utíkáme rovnou pod okap. Představení skončilo.
Edgar's Hair – Jonathan's Dive (vlastní náklad, 2017)
bandcamp kapely
redakce 16.02.2019
Smutná zpráva pro ty, kdo by stále chtěli věřit na nadřazené „čisté“ rasy? Inspirativní kniha Bojsové potvrzuje názor moderní archeogenetiky.
redakce 05.02.2019
Kolej Yesterday nebo Etc...2 by bez Jana Hrubého byly o mnoho jiné desky. Jsou to nejen jeho housle, ale i aranžérský dotyk, co se na nich podepsalo.
redakce 02.02.2019
Pokud však odhlédneme od komiksu, může být tato kniha dobrým startem pro děti, které ještě neumí číst.
redakce 26.01.2019
Nejzásadnější dílo současné sci-fi literatury, ověnčené mnohými literárními cenami, nenapsal kupodivu žádný Američan, ale čínský autor Liou Cch'-sin.
redakce 23.01.2019
Až zase někdy narazíte na zprávu o oživnuvším nebožtíkovi, ověřte si, zda není v článku zmínka o nedalekém koncertě Lightning Bolt...