Martin Řezníček | Články / Reporty | 10.02.2017
Pocit hučení v hlavě a mrtvá ozvěna pískání v uších ještě ráno po probuzení jsou důkazem, že včera večer se na hlasitosti nešetřilo. Program Rock Café ani nic jiného nesliboval – v hlavní roli přímočaré kytary a do černa osmažený booster. Špunty do uší až příště.
Z trojice kapel zahrála jako první The Peppercubes. Najít na kytaře dobrej riff je jedna věc, vymačkat z něj ale něco víc než revival britské garáže s nánosem provinčnosti a pražské angličtiny je věc druhá. Čest zachraňoval aspoň kytarista technicky zahranými sóly a přinasraný hlas frontmana, dobře pasující k jejich stylu.
Psychocandy patří přesně k tomu druhu kapel, kterým z nahrávek nemůžete přijít na chuť, ale naživo vás dostanou syrovým a překvapivě vychytaným zvukem. Základním východiskem je pro ně indie, tíhnou ale ke garage rocku, postpunku i lehké psychedelii. Dobře zvolené jméno přesně vystihuje jejich chvíli psycho – chvíli candy. Říkal někdo něco o Pixies…?
A teď proč jsme všichni tady. Nizozemské trio Paceshifters: devadesátkový rockový zvuk kytar a zpěv à la Cobain. Dvě zkratky docela dobře vystihují základní obrys kapely, u nás objevené hradeckým Rock for People. Klubová premiéra byla v podstatě testováním nového materiálu na chystanou desku. V první hodině kromě asi neprofláklejší Drone a coveru Floyd the Barber (jak jinak než od Nirvany) moc známých songů nezaznělo. S kapelou nikdo nezpíval, o to víc se ale pařilo. Moshpit se pomalu rozrůstal z několika jedinců na solidní kotel, ve kterém bylo snadné dostat masáž brady ramenem. Důkaz pogem, že sázka na nejistotu se vyplatila.
V závěru setu se kapela fanouškům odvděčila vývarem Nothing You Can Do, načež se rozhodla pokoušet jejich trpělivost a vybrala ještě několik hutných pomalejších písní (Davis), které až neúměrně natahovala. Kotel svou energii ale neztratil a vydržel ve slow motion dupáku i přes několikrát restartovaná závěrečná kila. Před sundáním šprcky zbyl ještě čas na This Road. A pak už s jednou ponožkou hledat ztracený stud.
Paceshiftetrs (nl), Psychocandy, The Peppercubes
8. 2. 2017, Rock Café, Praha
foto © Martina Havlíčková, iREPORT
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.