rionka | Články / Reporty | 06.08.2014
"Chlapi sú kokoti, chlupatí roboti. Mně nevadí, když nespláchneš a nedáš důle prkýnko - to, co mi vadí, to jsi ty!" Obyčejný člověk, co by ve čtvrtek omylem zabloudil do dusného podzemí Desertu, by byl v šoku, pokud by se tedy vůbec protlačil davem k pódiu. Zraky byly upřeny na zrzavou dívčinu v černých minišatech, ozdobených upjatým krajkovým límečkem přepůleným pětadvaceticentimetrovým kusem krejčovského metru. Mládež z celého Brna neprůstřelně ucpala hlavní vchod a nadšeně ječela při každém refrénu o chlupech v podpaží. Muchu je velmi jednoduché milovat i nenávidět, ale zpívající holky v prvních řadách si svou stranu už vybraly.
Většina zpoceného publika nadšeně reagovala na starší fláky - Ježíš, Semeno, Úchyl (vložte vyhrávku na balalajku), ale zaznamenala jsem i několik zajímavých nových skladeb (Josefe). V první polovině koncertu kapela kolem Nikoly hrála poněkud mechanicky, ale po krátké pauze bylo všechno jinak, jako by venku na cigárku nabrali druhý dech. Sklepy jim svědčí.
Po krátkém neúspěšném pokusu o útěk z pódia se Mucha vrátila a slíbila, že bude přídavek, tedy vlastně dva. Nepojedeš nikam je pravděpodobně jedna z jejích nejlepších skladeb po stránce významu i provedení. Naživo tentokrát přibyl i závěrečný sborový refrén, k němuž se krom Nikoly přidali i kytarista a basák. Poslední kus musel být samozřejmě famózní Kamil (podezírám publikum, že by je jinak nepustilo domů). Nikola spontánně usedla do kouta k odrbanému klavíru a skladba o nelibě zapáchajícím chlapci získala nový rozměr. Romantika ve sklepě, to chceš!
Uskupení kolem moravské zpěvačky a skladatelky Nikoly Muchové vzniklo v roce 2012, kdy začala spolupracovat s Martinem E. Kyšperským z Květů. Mnoho fanoušků jí ale už dávno předtím chodilo fandit pod most na Krákoru, do Bora a Mandragory, kde vystupovala jako sólová písničkářka. Mucha, hubatá střapatá holka, svobodná matka a kytarový samouk, uspořádala loni s kapelou sbírku na Kickstarteru, vydala desku a najednou je vlastně slavná. Hraje na velkých, luxusně nasvícených pódiích a každý zná refrén ušního červa Ježíš.
Nic proti reflektorům zahaleným umělou mlhou, ale sklepení je sklepení. Právě tady, v syrové podzemní prostoře pod Desertem, se Mucha nejvíc odvázala. Zula si obskurní pantoflíčky zdobené umělou trávou a tancovala mezi kabely bosá. Toho byste si na obří festivalové stagi nevšimli. Čeho si ale všimnete stoprocentně, je její geniální obličejová exprese, výrazová komika propojená s konkrétními citacemi ("Penis! Penis!"), boží ksichty, kvůli kterým chcete příště přijít zas. Nikola si navíc po koncertu ochotně povídá s fanoušky a kreslí jim na plakáty a vinyly různé obrázky. Je jednoduché soustředit se na zdánlivě legrační text a zapomenout, že v tom vlastně všichni "jedeme spolem". V tom je pravý smysl téhle ujeté živé performance a žádná plochá femipunková nálepka ho nemůže dostatečně obkreslit.
Mucha
31. 7. 2014, Desert, Brno
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.