Mašout | Články / Reporty | 14.11.2017
Asi nejsem sám, kdo si před tím, než jde na koncert, poctivě poslechne kromě svých oblíbených fláků také poslední album, které často bývá podnětem turné. Když se však člověk vydá do Jazz Docku na kalifornské Knower v rámci festivalu Jazz on5, můžou být i pro vědoucího návštěvníka matoucí.
V případě poslední desky Life je totiž jazz jako muškátový oříšek, který přidáváte do polévky. Ve funky-popovém vývaru, kde plave jemně krájený hip hop, masité kusy ravu, trochu strouhaného dream housu s nasekaným elektrem, zakápnutém deckou dubstepu ho totiž ucítíte, jen pokud víte, že ho tam opravdu někdo dal. Nenechme se zmýlit, celý mix chutná skvěle, ale s miso polévkou jazzu se dá srovnávat stěží. O to větší zvědavost ve mě vyvolávaly představy o živém vystoupení. Knower jsou známí především jako dvojice losangeleských interpretů, bubeníka a klávesisty Louise Colea a zpěvačky Genevieve Artadi. Zajímavé je, že nikdy nevydali svou hudbu na fyzickém nosiči. Distribuce jejich hudby probíhala od počátků online, skrze YouTube a Bandcamp, i tak si našla cestu do povědomí hudebních nadšenců. Jejich první songy byly opravdu jazz-funkové, i když postupem času se v jejich hudbě jako virus šířila elektronika, živák tyto kořeny připomíná.
Ve vyprodaném Jazz Docku totiž vystupovali skutečně živě, kromě úvodního samplovaného entrée vše obstarali na nástroje. Jako doprovod si přibrali dva kytaristy a klávesy, které z větší části nahradily divokost elektronických ploch a efektů. Klíčová dvojice však nezůstala nic dlužná své extrovertní image. Louis Cole usedl za bicí v kožichu, se slunečními brýlemi a zlatým řetězem na krku, Genevieve Artadi ve žluté rozhalené bundičce ovládla maličké pódium. Kdo někdy zažil nacpaný Jazz Dock, ví, že už jen pár metrů od nízkého pódia stěží něco uvidí, pokud nemá výhodu dvou metrů výšky. Naštěstí organizátoři si vzali příklad z velkých koncertů a kousek před zvukařem sputili plátno s živě snímanou scénou. Živelnou atmosféru občas protagonisté naředili rozmluvou s publikem, některé songy zdánlivě neznámé formace jsme si s chutí zazpívali všichni.
Z bizarních očekávání nás se nakonec vynořila energická jazz-funková jízda. A stejně jako Knower, i já musím pochválit rozjařené, ale mile ohleduplné publikum, se kterým jsme si užili parádní koncert v luxusní plechovce sardinek, bohatě kořeněných muškátovým oříškem.
Knower (us)
10. 11. 2017 Jazz Dock, Praha
foto © Jazz Dock
Jakub Veselý 06.05.2024
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.
Marek Hadrbolec 02.05.2024
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...