mArcElkrIz | Články / Recenze | 14.02.2013
Vědomí stále ještě prapodivně rotuje bez záchytného bodu, v nepravidelných záblescích vydává mozek signály, že pochopil, že tahle cesta je ta chimérická, fatální a finální. Jenže úder byl tak silný a opakovaný, že je stále těžké čemukoli uvěřit. Přitom varování přicházela. Čas změny. Návrat domů. Návrat na místa, která už beztak nejsou stejná. Návrat s varováním...
K Push the Sky Away vedla řada indicií - na jednom konci kazatel Nick rozhazující mlžné vzkazy a na druhé skutečnost, že odkaz neonové duše předešlého eskamotérského evangelia Dig, Lazarus, Dig!!! byl povznesen do nejvyšších pater okultním svazkem řeznické dcerky s elektrickým cowboyem v chrámu Grinderman 2. To vše ve zběsilých obrátkách, plamenech a beatech. Hranice byly zasaženy. Čas dozrál. Čas probudit k životu spodní proudy, otevřít skrytá dvířka, z osvětlených ulic vstoupit do zašitých úzkých chodbiček pod schody.
Album plné šedé a černé, plné všemožných podob samoty, zhroucených možností a cest překypujících špatnými odbočkami. Album z nejsilnějších, nejniternějších a nejtišších. Místo okamžitě rozkódovatelných riffů a špíny i lesku všeobjímajícího rock&rollu přichází zlověstný šum, zdánlivý klid a minimalistické postupy (ach, ta mantrická basa ve We Real Cool a evokativní motivy ve Water's Edge). Jednotlivé fragmenty (ideové, textové, melodické) prorůstají jednotlivými písněmi celého alba. Sounáležitost, zacyklenost, nedohledno... Nástroje všemožně odtikávají, pulsují, vlní se, lámou (Wide Lovely Eyes), hypnotizující plochy jsou protínány dívčím, křehce poletujícím a opojným vokálem (Finishing Jubilee Street, We No Who U R). Houslové motivy Warrena Ellise démonizují pouze v občasných, ale extra silných dávkách. Ostatně, celý sound je tentokrát o náznacích a zdánlivé křehkosti, která však postupně nabírá na intenzitě (Jubilee Street ) s extrémní schopností uhranout, pozřít. Ani po vrcholné dávce (Higgs Boson Blues) nepřijde vysvobození, jen slastné omotání (Push the Sky Away). Tuhnutí šíje, hřejivý pocit, neschopnost se pohnout. Jsou tu hymnické perly, které budete milovat (Mermaids, We No Who U R , Jubilee Street), a před rozšířenými zorničkami rotují ikonické stíny chlápků s velkým C: Cash, Cale, Cohen... Cave s úšklebkem vypráví, lamentuje, předkládá vize i bujaře kráká, potkává na křižovatce Roberta Johnsona s kytarou za hrst dolarů, části mumifikované kočky klade po bok Miley Cyrus a Hannah Montany, krev je pravá a paměť mizerná (ano, absolutní vrchol, orgasmická změť obrazů Higgs Boson Blues), ženy rozevírají stehna jak Bibli, záclony jsou zatažené a ďábel je vždy na blízku.
Může existovat ještě hlubší rána? Ještě více deptající, bouřlivější a smyslnější... Hlava zůstává zakloněná, oči upřené do prázdné skříně, šelest na srdci k smíchu a pnutí pod pasem nepostradatelné. Kompromis nepřichází v úvahu. Vstoupíš-li, neexistuje návrat. Po vstupu, varován, zůstávám.
Nick Cave & The Bad Seeds - Push the Sky Away (Bad Seed Ltd., 2013)
www.nickcave.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.