Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 25.06.2013
Na jaře letošního roku vydali legendární Stooges v sestavě s démonickým kytaristou Jamesem Williamsonem „comebackou“ desku Ready to Die, která s úctou navázala na nepřekonatelnou klasiku Raw Power. Nebyli by to však Stooges, jedna z nejlepších koncertních skupin v historii, aby zároveň nevyrazili na cestu a neukázali, že jsou slovy Iggyho Popa „stále kurevsky skvělá kapela“. Jedna ze zastávek turné překvapivě zamířila také na vysloužilý hokejový stadion v provinčním Frýdku-Místku a i přes horší dopravní dostupnost se po letech pragocentrismu jednalo o příjemné zpestření.
Dalším překvapivým tahem bylo angažování Tata Bojs jako předkapely, které na míle zavánělo kamarádskou protislužbou, jako by už sami kluci zapomněli na Pěšáky: „Nikdy nebudeme patřit do stejné ligy, jakou léta hraje Jimmy aka Iggy.“ Rolí předkapely by totiž nemělo být jenom rozehřát publikum, ale taky představit dosud neznámé jméno a nakopnout tak začínající kariéru. Nic z toho se v případě předskakování Tata Bojs nepovedlo, přitom na české scéně existují nadějné garážové partičky Wild Tides a Maggie’s Marshmallows, které by se téhle úlohy bez problémů zhostily.
Během přestavby pódia se prostor na stání slušně zaplnil, o to smutnější byl pohled na prázdná sedadla po obvodu haly. Stooges jednoduše nejsou a nikdy nebudou přestárlá fosilie typu Nazareth či Smokie, která rýžuje na mizerném maloměstském vkusu a vyprodává místní kulturáky. Náhle zhasla světla, ze zákulisí se vyřítil rovnou do půl těla svlečený Iggy Pop a za zvuků Raw Power odpálil důvěrně známé běsnění. Kmotr punku bez ohledu na svůj věk a prožité drogové excesy předváděl pověstné tanečky, válel se po zemi, chladil tělo hektolitry vody, zahazoval mikrofon a zkušeně burcoval fanoušky – lepšího frontmana těžko pohledat. Ani ostatní členové skupiny se nechali zahanbit – jindy zdrženlivý baskytarista Mike Watt vášnivě souložil s aparaturou a James Williamson výbušnými kytarovými sóly atakoval uši fanoušků. Drobné technické chyby okamžitě převálcovalo nesmírné nasazení celé kapely.
Jádro setu tvořila dle očekávání deska Raw Power následovaná novinkou Ready to Die, jejíž skladby rozhodně nebyly pouze do počtu, ale tvořily rovnocenné partnery léty prověřeného materiálu. Nechybělo ani několik „hitovek“ z eponymního debutu, dvojky Fun House a alba Kill City nahraného s Williamsonem po rozpadu Stooges. Publiku se nedostalo jediného okamžiku, kdy by se mohlo nadechnout a odpočinout si od zběsilé jízdy, předposlední deska The Weirdness zůstala díky svým „kvalitám“ logicky opomenuta.
Show pokračovala nezbytnou pozvánkou fanoušků na pódium při freejazzové Fun House, místní ochranka však něco takového ani zdaleka neočekávala a začala surově srážet fanoušky zpět na hrazení, až musel situaci uklidňovat samotný Iggy Pop a bedňáci. Když už byli fanoušci nahoře a skladba se konečně rozjela, jeden z nich zkolaboval – Iggy okamžitě odhodil masku divokého zvířete a změnil se ve starostlivého strýčka od vedle.
Poprvé se Stooges rozloučili skladbou Your Pretty Face Is Going to Hell věnované jedné z fanynek. Netrvalo ale dlouho a za vydatného potlesku byli zpátky tam, kde jim to sluší nejvíc, byť přídavek již postrádal intenzitu předchozího setu, ostatně i Stooges si musí orazit. Poněkud protichůdně vyzněla volba poslední skladby – zklidnění s baladou The Departed se nedostavilo a Stooges namísto ní spustili údernou Burn. Poté už následoval jen výlet do první řady, kde Iggy Pop roztál při pohledu na malou sedmiletou fanynku, a několik demonstrativních tanečků v okamžiku, kdy už všichni spoluhráči vyklidili plac.
Nesmrtelný Iggy Pop a Stooges srovnali Frýdek-Místek se zemí… Vtip? Holá realita. Znáte snad jinou kapelu, která i v důchodovém věku dokáže na pódiu rozpoutat atomovou válku?
Iggy Pop & The Stooges (usa)
22. 6. 2013, Víceúčelová sportovní hala, Frýdek-Místek
Jakub Veselý 06.05.2024
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.
Marek Hadrbolec 02.05.2024
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...