Články / Reporty

Měsíce a  chuťové pohárky (nejen) jazzu

Měsíce a chuťové pohárky (nejen) jazzu

keša | Články / Reporty | 16.12.2015

Muff jsou prostě klubovka, na malém pódiu jim to sluší nejvíc. V Jazz Docku obzvlášť, skvělý zvuk. Hraje se hlavně z poslední desky Vol. 2, zazní pár nových kusů, které asi ještě uslyšíme na chystané živé nahrávce. Jenže dnes to má menší šťávu nebo co, něco mi tam chybí. Je to všechno jako vždy parádně odehrané, ale možná, že to bude právě ono, odehrané. Žádné velké improvizační úlety jako kdysi, dnes míň jaga a více jazzist. Muff už dávno nemají zapotřebí ukazovat, jak je jejich sólová sekce silná, a ona silná opravdu je, ale chce to ještě trochu odvahy a ubrat, rytmika (včetně Zitka) už dlouho čeká.

Švýcarští Plaistow to mají jinak. Akademičnost je už dávno pryč, nejde slyšet ani z ozvěny a stejně víte, na čem pianista, bubeník a basista staví. Muzikanti hrajou neuvěřitelně úsporně a minimalisticky. Bicí jsou jednoduché až běda, a stejně víte, že toho umí Cyril Bondi hrozně moc, kontrabas v rukou Vincenta Ruize bublá často celým songem jen na jednom tónu, pianista Johann Bourquenez hraje většinou jednou rukou na klaviatuře a druhou dusí strunění. Celý set je pouze o desce Titan, na které kapela postupně odkrývá všechny atmosféry Saturnových měsíců. Neznám v současné době originálnější a intimnější desku. Pravda, při ztvárnění měsíce Helene si vzpomenu na Bohren und der Club of Gore, ale na pódiu jsou Plaistow. Zazní i ambientní dvouminutová věc inspirovaná dalším nepojmenovaným měsícem, o konci skladby nás ujistí pianista svým úsměvem, až pak následuje potlesk. Jedinou výjimkou z konceptu je zařazení skladby Cube z desky Lacrimosa, která ale do celkové atmosféry skvěle zapadá. Další kousek jejich minimalismu, ovšem s obrovskou dávkou energie, bicí se tu parádně rozjíždí... Po Cube se kapela loučí a po krátké odmlce dává ještě další měsíční přídavek. Dokonalé a organické vystoupení, které naoko ruší jen tácy s hamburgery, kterými se cpe sedící část publika. Co si vychutnávají víc? Plaistow nesnesou rozptýlenou pozornost, u jejich hudby se samy zavírají i oči, natož aby se ještě otevíraly chuťové pohárky.

Jako třetí nastupuje na pódium Mark Guiliana s kapelou. Klub se naplní nejvíc, jak to jen jde, tu se čeká na hvězdu večera. Precizní vystoupení pana bubeníka, který drží paličky na uzdě, decentně se předvádí jen v rámci písní, nebortí je svými sóly, hraje pro kapelu. Sekunduje mu rozvlněný basák, až přehnaně usměvavý cool klávesák, co se zamiloval do hammondových sól z osmdesátek, a klučina za samplerem. Kvalitně odehraný set, co často sklouzne k podivnému reggae a art rocku. Jako celek? Kvalitně odehraná popová záležitost s vynikajícím zvukem. Škoda jen, že se nerozdávaly hamburgery ke stolům až teď.

Info

Český rozhlas jazz fest:
Mark Guiliana Beat Music (usa) + Plaistow (sui) + Muff
13. 12. 2015, Jazz Dock, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace