Akana | Články / Recenze | 28.09.2013
Specialitou izraelské zpěvačky Yasmin Levy je zanikající písňový odkaz sefardských Židů a jeho neortodoxní zprostředkování dnešku za pomoci současných hudebních jazyků, které měly v sítu času větší štěstí a s historií Sefardů jsou pevně spjaté. Zatímco na prvních deskách vycházela z hudby východního Středomoří, kde má sama své kořeny, nyní staré sefardské texty a nápěvy (ale i vlastní autorské příspěvky) stále více přizpůsobuje stylům a jazyku Pyrenejského poloostrova, tedy původní domoviny jejich autorů.
Také pěvecky se výrazně posunula k vypjaté expresivitě, jakou známe od zpěvaček flamenca nebo portugalského fada. Právě flamenco je základním stavebním prvkem písní na albu Libertad, i když málokdy ve své čisté podobě. Stylový záběr je širší, v úvodní La Ultima del Cancion jasně rezonuje tango, jinde objevíme přetrvávající inspiraci levantskou hudbou. Tím se Libertad příliš neliší od předešlých nahrávek, ale významnou a skvěle využitou novinkou je účast tureckého smyčcového orchestru, který se velkou měrou podílel na zvuku většiny skladeb, závěrečnou La Rosa Enflorence pak podmalovává výhradně on. Koexistence jeho klasicizujících, ale orientálně ohebných partů s hispánským hudebním základem zní velmi originálně, vytváří vítané napětí a díky ní drží lano napnuté mezi oběma konci Středomoří stále pevně. Výborná je také práce perkusí včetně stylového tleskání. Vůči magnetizujícímu zpěvu Yasmin to může znít kacířsky, ale čas od času není od věci soustředit se chvíli jen na ně, jako třeba v písních Firuze nebo Aman Doktor. Jedním z vrcholů desky je pak duet Olvidate de Mi, v němž se Yasminin hlas kouzelně doplňuje s drsnějším témbrem španělské zpěvačky Concha Buika.
V těch písních je neředěný patos, na který není cynický Středoevropan moc zvyklý, ale Yasmin ho můžeme věřit. Navíc nejeden zážitek skýtá nahrávka i po čistě instrumentální stránce, není uniformní, ale ani násilně stylově rozlítané, což je jistě i zásluha producentského esa Bena Mandelsona.
Yasmin Levy – Libertad (World Village, 2012)
www.yasminlevy.net
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.