Anna Mašátová | Články / Reporty | 06.11.2014
Koncert, od kterého můžete očekávat všechno, nebo nic. Se směsí obav a nadšení asi vstupoval do Lucerny mnohý návštěvník, zdálo se totiž, že Američané Brad Mehldau a Chris Thile toho kromě své muzikantské virtuozity společného moc nemají. Několik styčných bodů bychom však přeci jen našli. Kromě společného labelu Nonesuch si jazzový pianista Mehldau a bluegrassový mandolinista Thile s gustem užívají častých výletů do jiných žánrů.
Ti dva se sešli roku 2011 v newyorské Greenwich Village a od té doby se střetávají čím dál častěji, oba však vylučují, že by společně zamířili i do studia. Pravda, originální repertoár nevznikl, dvojice se rozhodla pro směsku vlastních věcí zkombinovaných s tradičními reely, jazzovými standarty, baladami i popem.
Koncert začala Thileho mandolína – a vlastně hrála prim celý večer. Kdo se bál, že si budou pánové hrát na vlastním písečku, mohl obavy rychle hodit za hlavu. Thile exhiboval v tom nejlepším slova smyslu a nepochybně na sebe pozornost strhával, Mehldau ho však citlivě doprovázel i jemně přitakával. Setlist byl více než rozmanitý, Scarlet Town americké country zpěvačky Gillian Welch, Fast As You Can Fiony Apple, bluegrassovou instrumentálku St. Ann´s Reel, Independence Day Elliotta Smithe, Knives Out od Radiohead, Dexterity Charlieho Parkera či dylanovskou Don’t Think Twice, It’s Alright.
Thile je skvělý zpěvák, který umí zacházet s publikem. Poněkud hejskovské chování a roboticko-kašpárkovské pohyby baví, umí ale i dojmout. Noirový jazzový standard I Cover the Waterfront měl až wainwrightovský feeling, při závěrečné, opět welchovské, Dark Turn of Mind naskakovala husí kůže. Nadšené publikum si vytleskalo dva přídavky. A Struny podzimu si mohou připsat další velké červené plus za jeden z nejlepších koncertů posledních let.
Brad Mehldau & Chris Thile (usa)
3. 11. 2014, Lucerna, Praha
Foto (c) Struny podzimu
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.