Akana | Články / Recenze | 04.09.2013
Album, které nadchne hned první skladbou, mívá předem napůl vyhráno. Na Modern Vampires of the City se téhle role chopila píseň Obvious Bicycle, jejíž kouzelný, povznášející refrén vnucuje mému podvědomí myšlenku, že takhle načaté album prostě nemůže být špatné. A není. S každým dalším trackem a s každým dalším poslechem ve mně nezadržitelně roste nutkání sáhnout po nejvyšším hodnocení.
Oba dosavadní studiové zářezy Vampire Weekend byly skvělé, ale trojka je snad ještě překonává. Uchovala si všechna jejich pozitiva – zvukovou i rytmickou originalitu a vynalézavost, průzračně bezelstné melodie – a zároveň jako by je posunula ještě o třídu výš. Album je dospělejší, ne tak zvukově opulentní, ale stále nesmírně hravé. Všelijakých aranžérských vychytávek je na něm pořád hojnost, ale jsou používány rozvážněji a s větším smyslem pro proporční vyváženost. Všechno spolu ladí ještě o chlup víc než dřív.
S tím se veze i celkově serióznější tón, nejzřetelnější v melancholickém závěru alba (Hudson, Young Lion), ale křehké nálady obsahují i třeba Step nebo Hannah Hunt. V případě Vampire Weekend jsme samozřejmě pořád na míle daleko od nějakých depresí, celkový dojem zůstává nakažlivě pozitivní, letní, nakopávající. Ostatně rozverné odpichovky jako Unbelievers, Diane Young nebo Finger Back dokážou dostatečně rozproudit krevní oběh a zaměstnat tělo i mozek. Afrobeatové spodky, které se výrazně uplatnily na Contra, se téměř vytratily, fantazii ve vynalézání nezvyklých, a přece tak chytlavých rytmických vzorců to ale nijak neumenšilo. Jiných inspiračních zdrojů se ovšem kapela tak docela nezříká, například často citované jméno Paula Simona opět vyplouvá na povrch třeba při sledování vokální linky písně Everlasting Arms. Což ale nic nemění na skutečnosti, že Vampire Weekend patří i nadále k nejoriginálnějším seskupením současnosti.
Pro dnešní kapely je čím dál těžší vytvořit si jasně rozpoznatelný a nezaměnitelný rukopis, a ještě podstatně náročnější je neustrnout s ním na mrtvém bodě a rozvíjet ho. Album Modern Vampire of the City je důkazem, že je to pořád ještě možné, a Vampire Weekend mi s ním udělali velikou radost.
Vampire Weekend – Modern Vampires of the City (XL, 2013)
www.vampireweekend.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.