Články / Reporty

Hudba je přesně tak dobrá, jak je nahá - Luno

Hudba je přesně tak dobrá, jak je nahá - Luno

Popluh | Články / Reporty | 18.01.2014

Luno se chystají podpořit vydání nového EP Lifecycles regulérním turné, ještě předtím se ale rozhodli vystřihnout si dva netradiční akustické koncerty. Po oficiální generálce v Plzni se přesunuli do slušně zaplněné Akropole, aby i tu zahráli unplugged. Luno na novém EP zní jako klasická indiepopová kytarovka, což je zároveň výtka i pochvala. Zvuk je výborný, písničky šlapou a nechybí ani chytlavé refrény, při náhodném poslechu ale hrozí, že vám hudba steče po ušních bubíncích jako zbytek současných uniformovaných kytarovek, aniž by zaryly své ostré riffy natrvalo. I proto akustický koncert vzbuzoval očekávání, jak si kapela poradí s komornější elektrifikací, akustickými nástroji a sedícím publikem. Ale od začátku.

Předskokani Calm Season měli před Luno papírovou výhodu v tom, že jsou na akustické hraní zvyklí. Přes poměrně nízký věk obou hudebníků se jedná o matadory tuzemské nezávislé scény, kteří prošli řadou projektů. A v Akropoli se Terezie Kovalová i Adam Vopička sešli v dobré formě a rozmaru. Jejich set byl přiměřeně dlouhý pozici předskokana, ale i tak stihli publikum dobře naladit na hlavní chod směsí folk-rockového písničkářství v akustickém hávu s často melodickým dvojhlasem a zvukově neotřelou kombinací výborné hry na violoncello s klasickým „tříakordovým“ kytarovým soundem. Calm Season navíc slušela jak angličtina, tak i jeden česky zpívaný song z chystaného alba.

A pohoda na pódiu se přenesla i do hlavní show. Přestože Luno hráli akusticky podruhé, jakákoliv nesehranost nebo nezvyklost setu nebyla znát nebo byla s přehledem potlačena přirozeností kapely. A to i v případě, že frontmance Emě Brabcové v jednom případě nejspíše v důsledku emocionálního vypětí selhal hlas. Na pódiu jí v tu chvíli doprovázela osekaná sestava hudebníků, řemen ale nespadl, protože frontmanku pohotově zastoupil kytarista Martyn Starý a pozdější omluvy rozhodně nebyly třeba. Koncert byl ostatně příznačný neustálým střídáním a mixováním hudebníků, Emu Brabcovou občas doprovázelo pouze piano, jindy dvě kytary a na konci koncertu kromě kapely i v podstatě komorní symfonický orchestr včetně zajímavé hostovačky uznávaného producenta a hudebníka Borise Carloffa na theremin. Kromě nich se v dobrém světle představil pianista Franko Dudinka a na krátkou hostovačku přišel i kytarista Tuzex (Super Tuzex Bros., Sunshine) nebo „předskokanka“ Terezie Kovalová.

Luno sice hráli svůj druhý akustický koncert (a nejspíš na dlouhý čas i poslední), ale vzhledem ke zkušenostem kapely i hostů to nebylo znát. Pokud by u hudby měla platit nějaká obecná generalizace (jakože nikdy nebude), tak hudba je přesně tak dobrá, jak dobře zní v akustické, na dřeň osekané formě. Je sice jasné, že vzhledem k hudebnímu vývoji by tímto sítem neprošla řada dnešních trendy kapel a interpretů specifických žánrů, ale Luno určitě ano. Protože za předpokladu, že hudba Luno zní jako kvalitní indie kytarovka s popovým přesahem (nebo jako kvalitní popová kytarovka s rockovým přesahem), která je místy možná lehce zaměnitelná se světovým žánrovým proudem, ve své akustické formě chytí a nepustí. Pokud je tedy koncert v Akropoli na dlouhou dobu posledním akustickým slovem Luno, je to škoda.

Info

Luno + Calm Season
16. 1. 2014, Palác Akropolis, Praha

foto © Kateřina Motýlová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace