Články / Reporty

Hudba je přesně tak dobrá, jak je nahá - Luno

Hudba je přesně tak dobrá, jak je nahá - Luno

Popluh | Články / Reporty | 18.01.2014

Luno se chystají podpořit vydání nového EP Lifecycles regulérním turné, ještě předtím se ale rozhodli vystřihnout si dva netradiční akustické koncerty. Po oficiální generálce v Plzni se přesunuli do slušně zaplněné Akropole, aby i tu zahráli unplugged. Luno na novém EP zní jako klasická indiepopová kytarovka, což je zároveň výtka i pochvala. Zvuk je výborný, písničky šlapou a nechybí ani chytlavé refrény, při náhodném poslechu ale hrozí, že vám hudba steče po ušních bubíncích jako zbytek současných uniformovaných kytarovek, aniž by zaryly své ostré riffy natrvalo. I proto akustický koncert vzbuzoval očekávání, jak si kapela poradí s komornější elektrifikací, akustickými nástroji a sedícím publikem. Ale od začátku.

Předskokani Calm Season měli před Luno papírovou výhodu v tom, že jsou na akustické hraní zvyklí. Přes poměrně nízký věk obou hudebníků se jedná o matadory tuzemské nezávislé scény, kteří prošli řadou projektů. A v Akropoli se Terezie Kovalová i Adam Vopička sešli v dobré formě a rozmaru. Jejich set byl přiměřeně dlouhý pozici předskokana, ale i tak stihli publikum dobře naladit na hlavní chod směsí folk-rockového písničkářství v akustickém hávu s často melodickým dvojhlasem a zvukově neotřelou kombinací výborné hry na violoncello s klasickým „tříakordovým“ kytarovým soundem. Calm Season navíc slušela jak angličtina, tak i jeden česky zpívaný song z chystaného alba.

A pohoda na pódiu se přenesla i do hlavní show. Přestože Luno hráli akusticky podruhé, jakákoliv nesehranost nebo nezvyklost setu nebyla znát nebo byla s přehledem potlačena přirozeností kapely. A to i v případě, že frontmance Emě Brabcové v jednom případě nejspíše v důsledku emocionálního vypětí selhal hlas. Na pódiu jí v tu chvíli doprovázela osekaná sestava hudebníků, řemen ale nespadl, protože frontmanku pohotově zastoupil kytarista Martyn Starý a pozdější omluvy rozhodně nebyly třeba. Koncert byl ostatně příznačný neustálým střídáním a mixováním hudebníků, Emu Brabcovou občas doprovázelo pouze piano, jindy dvě kytary a na konci koncertu kromě kapely i v podstatě komorní symfonický orchestr včetně zajímavé hostovačky uznávaného producenta a hudebníka Borise Carloffa na theremin. Kromě nich se v dobrém světle představil pianista Franko Dudinka a na krátkou hostovačku přišel i kytarista Tuzex (Super Tuzex Bros., Sunshine) nebo „předskokanka“ Terezie Kovalová.

Luno sice hráli svůj druhý akustický koncert (a nejspíš na dlouhý čas i poslední), ale vzhledem ke zkušenostem kapely i hostů to nebylo znát. Pokud by u hudby měla platit nějaká obecná generalizace (jakože nikdy nebude), tak hudba je přesně tak dobrá, jak dobře zní v akustické, na dřeň osekané formě. Je sice jasné, že vzhledem k hudebnímu vývoji by tímto sítem neprošla řada dnešních trendy kapel a interpretů specifických žánrů, ale Luno určitě ano. Protože za předpokladu, že hudba Luno zní jako kvalitní indie kytarovka s popovým přesahem (nebo jako kvalitní popová kytarovka s rockovým přesahem), která je místy možná lehce zaměnitelná se světovým žánrovým proudem, ve své akustické formě chytí a nepustí. Pokud je tedy koncert v Akropoli na dlouhou dobu posledním akustickým slovem Luno, je to škoda.

Info

Luno + Calm Season
16. 1. 2014, Palác Akropolis, Praha

foto © Kateřina Motýlová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Porážkám navzdory (High on Fire)

Marek Hadrbolec 05.06.2024

První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.

Vídeňská magma v jícnu DOXu (Klangforum Wien I.)

Helena Konvalinová 03.06.2024

Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.

Ztracené zvuky (claire rousay)

Julia Pátá 27.05.2024

Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Kryštof Kočtář 26.05.2024

„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace