keša | Články / Reporty | 21.04.2015
Vila na pražské štvanici, parádní flek, vyprodáno všech 123 lístků. První Nod Nod, sázka na jistotu, tolikrát slyšeno, a přesto neomrzí. Nášup jako nikdy. Křišťálově čistý zvuk, Veronika řve o něco víc než obvykle, mrazení i pod černou mikinou. Nejlepší koncert Nod Nod!
Blackové divadélko zvané Botanist, které si s sebou Kayo Dot vozí, jen potvrzuje Driverův zvrácený pohled na hudební estetiku. Pět chlápků v kápích s čelovkama, místo kytar dva dulcimery, do kterých mlátí železnýma klíčema, zpěvák pumpující harmonium, dvanáctistrunná basokytara a bubeník, ten s obyčejnou soupravou. Až se oči nasytí, efekt upadá. Nepřesvědčivý řev omrzí, ničím zajímavé výkony zbývajících muzikantů nezaujmou. Zpívající ptáčci mezi jednotlivými skladbami jsou spíš k pousmání. Postrádám atmosféru těžkou jako hlína, bio black.
?Alos, to je one woman šamanšou. Dredy po zem, zmalovaná půlka obličeje evokuje zranění z nedávné autonehody. K tomu jí napomáhej zkreslená kytara, místo trsátka kus plastu, mikrofon nalepený na hlasivkách a hromada cingrlátek. Vila se mění v teepee, hrdelní zpěv a noise jdou dohromady. Rozhodně zajímavá poDIVAná, ale doma si to nepustím.
Driver a spol. odstartují pěkně zostra And He Built Him a Boat, pak Zlida Caosgi z předposledního alba Hubardo. Nářez, Toby umí pěkně zablackovat, takový úvod jsem fakt nečekal, dívám se kolem, co na to ostatní. Osmdesátky se odrazí v The Mortality of Doves z poslední desky Coffins on Io a zůstávají na místě téměř do konce setu. Kytarista a bubeník na jedné polovině pódia nasazují oldskul brýle, druhá půlka v čele se zpívajícím basákem Tobym Driverem a občasným saxofonistou zůstává navážno. Na kompostu Kayo Dot hnije nejhorší hudební dekáda dvacátého století. Tu a tam vyleze zvuk King Crimson, na povrch se dere basa Simona Gallupa z The Cure, zazní i prvoplánový cajdák jak od Michaela Boltona. Dané vlivy nejsou vyloženě citovány, zůstává prostor pro vlastní interpretaci a dotažení nahozených nálad jako v povídkách Raye Bradburyho. Jde tu o vážný příběh, nebo nám to kapela servíruje s nadsázkou? Permanentní nejistota. Před koncem ještě jedna vzpomínka na Hubardo v Passing the River. Definitivně se zavírá až písní Spirit Photography, kterou mohli klidně napsat Bohren & der Club of Gore, kdyby měli bpm nastavené o polovinu rychleji.
Kayo Dot nejsou kapelou na první dobrou, ani na druhou a třetí… Ale pokud na jejich hru přistoupíte, odměnou je pozvání do komplikovaného světa, ve kterém se budete cítit v nejistotě. A v ní to všechno dřímá. Nedokážu posoudit, zda má tato kapela tak geniální koncept, nebo jsem si ho jen domyslel. Mám je totiž nejraději na (onom) světě.
Kayo Dot (us) + Botanist (us) + ?Alos (it) + Nod Nod
16. 4. 2015 Vila Štvanice, Praha
foto © Zdeněk Němec
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.