Anna Mašátová | Články / Reporty | 14.03.2013
Amerického jazzového pianistu Brada Mehldaua snad ani netřeba představovat. Ve svých dvaačtyřiceti letech má na kontě více než úctyhodný počet alb i spoluprací – od Pata Methenyho, Johna Scofielda či Wayna Shortera přes sopranistku Renée Fleming až po hejska Johna Mayera. Tentokrát však do Prahy přijel s novým projektem Mehliana, tedy v duu s bubeníkem Markem Guilianim. Ačkoliv už oba v Čechách hráli, spolu tu vystoupili poprvé.
Idea elektronických hrátek s oldschoolovými syntetizéry, samply, klávesami a bicími se zrodila již před několika lety, časové vytížení obou hráčů však nedovolovalo projekt uskutečnit. Nakonec se tak stalo neočekávaně během řádění hurikánu Irene v New Yorku, v srpnu 2011. Mehldau a Guiliana zaskakovali za trio Harland, Eigsti a Lage, které se nemohlo na místo dopravit. Vzniklo tak prazvláštní spojení, které dorazilo i k nám. Zatímco ten samý večer představil v Brně svůj nový projekt The Vigil Chick Corea, našlapaný Lucerna Music Bar očekával s napětím, co přijde. Něco se dalo vytušit z YouTube, nicméně stát se mohlo takřka cokoliv. Prý to bude drum’n’bass naživo...?
O Mehldauovi se říká, že zní, jako kdyby měl nejméně pár rukou navíc, Guiliana zase prý bubnuje jak mírně frenetický metronom. Setlist byste u dvojky, která zasedla k nástrojům, hledali marně, večer byl ve znamení improvizace.
Téměř rozdělené publikum. Napravo vidíte bubeníky, s napětím sledující každý Guilianův úder. Druhá část sálu nevěřícně kouká na soustavu tří kláves a laptopu, kterou ovládá zachmuřený Mehldau. Někteří stojí s otevřenou pusou, někdo se snaží trochu beznadějně pohupovat do rytmu. Čechy milované tleskání brzy zaniká, ostatně zkuste se při takových variacích trefit. Bez šance, plácnete do prázdna.
Na pódiu si mezitím oba hudebníci přehazují synkopické beaty, breaky i prazvláštní melodie jako horký brambor, nikdo se jím dlouho nezahřeje a už vytváří nové podivnosti. Zatímco Mehldau je až strnulý a do sebe ponořený, Guiliana jede jak mašina. Retro ozvuky sedmdesátek střídá drum’n’bass a jungle. Prazvláštní kontrast, při kterém naskakuje husí kůže. Jindy dva monology, které se vzápětí spojí v dialog.
Zvědavě pozorujete znamenitý um a hbitost, někteří to samozřejmě nevydrží a potají fotí a nahrávají videa i přes zřetelná upozornění – no photos, no videos, no smoking. Hodina a dlouhé čtyři skladby, či spíše úseky, za námi. Aplaus kvituje Mehldau jen nepatrnou úklonou hlavy, poprvé promluví a představí sebe a bubeníka. Sundává košili, odhalí tetování na paži a jede se dál. Jediná delší mluva, která se během koncertu ozve, je řečnění z repráku při jedné ze skladeb. Po dalších čtyřiceti minutách konec. Stále moc nechápete, co to vlastně bylo. Přídavky se nešetří, páni umělci se vrátí dvakrát a vystoupení natáhnou o dalších dvacet minut.
Zakončení, úklona, znovu představovačka a odchod. Co to bylo??? Mehlianu si zřejmě nepustíte před spaním. Ale rozhodně stojí za vidění.
Brad Mehldau & Mark Guiliana (usa)
10. 3. 2013, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Barka Fabiánová
Jakub Veselý 06.05.2024
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.
Marek Hadrbolec 02.05.2024
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...