Anna Mašátová | Články / Reporty | 06.11.2014
Koncert, od kterého můžete očekávat všechno, nebo nic. Se směsí obav a nadšení asi vstupoval do Lucerny mnohý návštěvník, zdálo se totiž, že Američané Brad Mehldau a Chris Thile toho kromě své muzikantské virtuozity společného moc nemají. Několik styčných bodů bychom však přeci jen našli. Kromě společného labelu Nonesuch si jazzový pianista Mehldau a bluegrassový mandolinista Thile s gustem užívají častých výletů do jiných žánrů.
Ti dva se sešli roku 2011 v newyorské Greenwich Village a od té doby se střetávají čím dál častěji, oba však vylučují, že by společně zamířili i do studia. Pravda, originální repertoár nevznikl, dvojice se rozhodla pro směsku vlastních věcí zkombinovaných s tradičními reely, jazzovými standarty, baladami i popem.
Koncert začala Thileho mandolína – a vlastně hrála prim celý večer. Kdo se bál, že si budou pánové hrát na vlastním písečku, mohl obavy rychle hodit za hlavu. Thile exhiboval v tom nejlepším slova smyslu a nepochybně na sebe pozornost strhával, Mehldau ho však citlivě doprovázel i jemně přitakával. Setlist byl více než rozmanitý, Scarlet Town americké country zpěvačky Gillian Welch, Fast As You Can Fiony Apple, bluegrassovou instrumentálku St. Ann´s Reel, Independence Day Elliotta Smithe, Knives Out od Radiohead, Dexterity Charlieho Parkera či dylanovskou Don’t Think Twice, It’s Alright.
Thile je skvělý zpěvák, který umí zacházet s publikem. Poněkud hejskovské chování a roboticko-kašpárkovské pohyby baví, umí ale i dojmout. Noirový jazzový standard I Cover the Waterfront měl až wainwrightovský feeling, při závěrečné, opět welchovské, Dark Turn of Mind naskakovala husí kůže. Nadšené publikum si vytleskalo dva přídavky. A Struny podzimu si mohou připsat další velké červené plus za jeden z nejlepších koncertů posledních let.
Brad Mehldau & Chris Thile (usa)
3. 11. 2014, Lucerna, Praha
Foto (c) Struny podzimu
Marek Hadrbolec 05.06.2024
První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.
Helena Konvalinová 03.06.2024
Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.
Julia Pátá 27.05.2024
Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.
Kryštof Kočtář 26.05.2024
„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.
Kryštof Kočtář 21.05.2024
Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.
Marek Hadrbolec 20.05.2024
Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.
Michal Smrčina 19.05.2024
Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.
Jakub Veselý 06.05.2024
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.
Marek Hadrbolec 02.05.2024
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.