Mísí se tu několik popových proudů, a tak vám jednotlivé písně mohou evokovat Grimes, MØ nebo třeba Katy B. Místy se odklání k chytré electronic dance music a místy zase...

Stejně tak bývá přirovnávána k Blondie, Patti Smith nebo třeba k The Cramps. Vyzařuje kouzlo starých časů, ozvěny CBGB a původního newyorského punku.

Dokonce se zdá, jako by složili nový materiál tak, aby fungoval hlavně live. Takže více epických refrénů a rychlejších skladeb. Foals.

Podobně jako Ben Frost si libuje v ruchových skladbách, jež prokládá elektronikou a krátkými melodiemi, a umí vybudovat pořádně potemnělou a zároveň uhrančivou atmosféru tíživosti.

Úsměvně nervózní při hledání těch správných anglických slov a sebejistá při jejich pódiové prezentaci, které by určitou hravost a dět(in)skost mohla i samotná, věčně nedospělá Björk závidět.

Popisy osamělosti, smutku, podivínství, obyčejnosti, ty psychedelické pohledy do domu, kde žijí jen kočky a na oknech jsou mříže, aby nikdo jiný nemohl dovnitř…

Horšie už je, keď rozhovor o tom, čo budete robiť cez víkend a kde ste boli na večeri, pokračuje aj cez predskokana. Viac na 1000 věcí, co mě serou.

Poslední, a nutno dodat, že jedna z nejlepších nahrávek Félicie Atkinson, je půvabně melodická, ale i velice kakofonní, působivě promyšlená, a zároveň vlídná.

Extrémní elektronický noise v jejich podání zní jako řítící se budovy zalidněného města a mocné dunění bicích symbolizuje příchod monstra. Ale ne...

Když Young Fathers s předchozí deskou Dead vyhráli Mercury Prize, ocenění pro nejlepší britské album roku, byla z toho malá senzace. Dneska?

Dokonale našláplý song dokazuje, že The Dead Weather nezvolnili, spíš naopak. Ubrali na psychedelii, přidali na rychlosti. Na nedostatek podivností si taky nelze stěžovat.

Spolupracovník Plastic People of the Universe, člen DG 307 a dalších kapel a dlouholetý frontman Garáže Ivo Pospíšil nepatří k rockerům se zduřelým egem.

A sólové projekty vždy vyvolávají velkou zvědavost, a částečně i nedůvěru. Výjimkou není ani Ondřej Anděra zvaný Sifon ze slov chtivých WWW.

Možná jsem si až příliš oblíbil Wellerovo mistrovské umění zkratky, které dovedl k dokonalosti především na Wake Up the Nation, takže Saturns Pattern...

Romantika je novým SEXY, naopak to nefunguje. Propotím se monotónností smrtonosnosti, vytrhne mě džínový thrash. Lehce pivní, těžce srdečný. Black Breath.

Šabach je nekomplikovaný, přímočarý autor se sklonem k lidovému humoru, jehož prózy vznikají kombinací autobiografických a fiktivních motivů. Typicky šabachovskou ústřední postavou je lůzr.

Domácí „all stars“ Gurun Gurun na novince Kon B, opět vydané u domovského britsko-japonského labelu Home Normal, dokazují, že i na tuze tenkém ledu. I na něm.

Když se před pěti lety začala plížit stínem hudební scény postava v podivné masce kuchaře, její nositel asi nečekal, jak silná zář reflektorů ho bude zalévat.

Mediální výstřelky frontmana Sun Kil Moon můžete směle ignorovat, protože za projektem Marka Kozelka mluví především činy.

V projektu Sisyphus se kamarádí s hip hoperem Serengetim a Sufjanem Stevensem, mihl se u These New Puritans nebo My Brightest Diamond a hudebně podkreslil několik filmů. Kdo?