Německý fotograf Henrik Spohler představí pražskému publiku vůbec poprvé zdánlivě neviditelnou říši čisté funkčnosti vznikající z infrastruktury globální logistiky.
Tričko z Tchaj-wanu, plstěné pantofle z Tyrolska, víno z Austrálie – dnes objednáte, zítra dodáme. Až ke dveřím. Nikdy předtím nebyly komodity přesouvány tak rychle a tak daleko po celém světě, jako je tomu dnes. Jak je to vůbec možné? A jakou infrastrukturu to vyžaduje?
Projekt Henrika Spohlera In Between zkoumá místa tranzitu a rozhraní globální logistiky, která jsou pro celosvětový tok zboží nezbytná, ale spotřebitelé je téměř nikdy nevidí: nákladní letiště, překladiště kontejnerů námořních přístavů, labyrint železničních tratí či sklady mezinárodních autodopravců. Tyto těžko přístupné oblasti, fotografované v šesti různých zemích, jsou uzpůsobeny pouze ekonomickým potřebám a jsou tak oproštěny od jakéhokoliv projevu individuality bez možnosti určení v jaké zemi či na jakém kontinentu se nacházejí. Tyto vizuálně zaměnitelné zóny vyvíjejí vlastní estetiku, která osciluje mezi chladnou strukturou a téměř meditativní monotónností a vytvářejí bezejmennou říši čisté funkčnosti. Výsledné snímky pak nabízejí podmanivé minimalistické pohledy i podstatná sdělení zároveň. Henrik Spohler ( 1965) studoval na Folkwang School/University v Essenu. Nyní je profesorem fotografie na Hochschule fur Technik und Wirtschaft v Berlíně. Vystavoval po celém Německu, ale i v Austrálii, Číně, Jižní Korei či New Yorku. Žije a pracuje v Hamburku.
Výstava představí několik vybraných velkoformátových fotografií, přičemž celý soubor bude k vidění formou videoprojekce i krásné publikace. Výstava je zároveň součástí projektu Současná německá fotografie v Praze* podpořeném Česko-německým fondem budoucnosti, jehož součástí bude také bohatý filmový doprovodný program a následně výstava dalšího úspěšného německého fotografa Jense Kleina.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.