


Nejlepší koncert hrála obloha (Rock for People 2026)
Bloudím mezi stánky, cestami a koridory, zatímco hudba z hlavní stage ke mně doléhá z různých vzdáleností. Možná je to nakonec příznačné zakončení celého dne.



Bloudím mezi stánky, cestami a koridory, zatímco hudba z hlavní stage ke mně doléhá z různých vzdáleností. Možná je to nakonec příznačné zakončení celého dne.


Kapela, která vznikla po raných hudebních pokusech v době soundcloudového rapu, se rychle vydala vlastním směrem a dnes patří mezi výrazné jména moderního bedroom popu.


Praha, O2 arena. Hubený vousatý muž se šedivými vlasy stojí na židli. V rukou housle, cele se oddává hudbě, kterou hraje, zaklání se, svíjí se, div že se ze svého vratkého piedestalu nezřítí. Vrcholí koncert Nicka Cavea & The Bad Seeds k desce Wild God. Vzpomínky, které mi vytanou na mysli při vyslovení jména Warren Ellis. Jsou pravdivé?



V pilotním singlu Days We Left Behind nové desky vzpomíná jeden ze dvou přeživších členů Beatles na černobílou minulost. Tušení, že na stará kolena vsadil na čistě nostalgickou notu, je však v kontextu celé desky rozprášeno a na vzniklé mlze se objeví duha. The Boys of Dungeon Lane odhaluje víc než jen vzpomínky – je to mozaika příběhů a pocitů, melodií i zajímavých harmonických vybočení.



Problesklo mi hlavou, co se muselo dít, když se k téhle dvojici připojila ještě klidná síla Joshuy Idehena, který jel na podzim s kapelou tour právě k poslednímu albu.



„Letošní ročník skutečně výjimečný, vystřídá se během něj hned několik výrazně odlišných prostředí, včetně kinosálu, krásného patia gymnázia, rozhledny nebo prostoru přímo pod dálnicí D1. Budeme hodně chodit, ale to k výjimečným zážitkům patří,“ říká k programové mapě šéfredaktor magazínu Full Moon Michal Pařízek.



V pilotním singlu Days We Left Behind nové desky vzpomíná jeden ze dvou přeživších členů Beatles na černobílou minulost. Tušení, že na stará kolena vsadil na čistě nostalgickou notu, je však v kontextu celé desky rozprášeno a na vzniklé mlze se objeví duha. The Boys of Dungeon Lane odhaluje víc než jen vzpomínky – je to mozaika příběhů a pocitů, melodií i zajímavých harmonických vybočení.



Nekompromisní sbírka Love, Diskito potvrzuje celkový posun v tvorbě a projevu, který určitou část fanoušků možná stále překvapuje, zároveň platí, že by nahrávce prospěla větší zvuková nápaditost a lepší uchopitelnost skladeb.



Fakemink dokáže rapovat na jakýkoli beat, adaptovat se na různé styly, ať už je to witch house, grime nebo hyperpop. Vše si při tom produkuje sám, a to mu dovoluje umně přepínat mezi chvástáním a zranitelností, někdy i v rámci jedné skladby.



S muzikanty Hugem Weisnerem a Jakubem Maťkem z Gufrau si povídáme o jejich průlomovém albu Boyband a hitu Navždycky blázen, který jim přinesl čtyři miliony poslechů a výhru Ceny Anděl.



„Niekedy sa cítim ako starec, akoby som sa za každú cenu snažil držať minulosti. Vyzerá to skutočne tak, že attention span sa čoraz skracuje a umelci akoby prestali chcieť robiť konceptuálne veci," hovorí Genesis Owusu v rozhovore pred gigom na Rock for People.



Pri príležitosti tretieho albumu Yard Act sa rozprávam s frontmanom Jamesom Smithom, ktorý sa ku mne prihovára z pohodlia svojho londýnskeho gauča. O novom albume, kapitalizme, umení – od Marka Fishera po Eltona Johna.



Kapela, která vznikla po raných hudebních pokusech v době soundcloudového rapu, se rychle vydala vlastním směrem a dnes patří mezi výrazné jména moderního bedroom popu.



Bloudím mezi stánky, cestami a koridory, zatímco hudba z hlavní stage ke mně doléhá z různých vzdáleností. Možná je to nakonec příznačné zakončení celého dne.



Praha, O2 arena. Hubený vousatý muž se šedivými vlasy stojí na židli. V rukou housle, cele se oddává hudbě, kterou hraje, zaklání se, svíjí se, div že se ze svého vratkého piedestalu nezřítí. Vrcholí koncert Nicka Cavea & The Bad Seeds k desce Wild God. Vzpomínky, které mi vytanou na mysli při vyslovení jména Warren Ellis. Jsou pravdivé?


Po sérii releasů a turné napříč kontinentem dorazí už tento víkend na Obrfest do brněnských Obřan.


Tei Shi sa pohybuje medzi jazykmi, kultúrami aj žánrami, pričom si vytvára priestor, ktorý je zároveň intímny aj experimentálny. Jej hudba je odrazom bilingválnej identity, ale aj postupného hľadania kontroly nad vlastnou tvorbou, od práce pod vydavateľstvom až po úplnú umeleckú nezávislosť. Aj vďaka tomu je jedným z najzaujímavejších hlasov hybridného popu.



Nekompromisní sbírka Love, Diskito potvrzuje celkový posun v tvorbě a projevu, který určitou část fanoušků možná stále překvapuje, zároveň platí, že by nahrávce prospěla větší zvuková nápaditost a lepší uchopitelnost skladeb.



Letošní letní polskou festivalovou sezonu sice odstartoval o týden dřív bialystocký Up To Date. Katovice jsou ale českým hranicím podstatně blíž, takže minimálně ta česká část publika vyrazila do Polska až o prvním červnovém víkendu na jednadvacátou edici action Nowa Muzyka. Jestli byla bardzo fajna?



S muzikanty Hugem Weisnerem a Jakubem Maťkem z Gufrau si povídáme o jejich průlomovém albu Boyband a hitu Navždycky blázen, který jim přinesl čtyři miliony poslechů a výhru Ceny Anděl.


„Nechte svět za plotem!“ láká plechový reklamní banner ke vstupu do zahrady Galerie Villy Pellé nedaleko stanice Hradčanská. Poutač vyzývající ke vstupu do bezpečné galerijní zóny souzní s hlavním tématem výstavy, kterým je už z jejího názvu The Rest Interval zřetelný odpočinek.


Fakemink dokáže rapovat na jakýkoli beat, adaptovat se na různé styly, ať už je to witch house, grime nebo hyperpop. Vše si při tom produkuje sám, a to mu dovoluje umně přepínat mezi chvástáním a zranitelností, někdy i v rámci jedné skladby.



Úpadek klubového života v posledních letech je připisován různým faktorům – namátkou postcovidovým proměnám společnosti nebo preferencím mladších generací, které k zábavě nepotřebují větší sešlosti nebo alkohol.



„Obyčejné lesby tvořící neobyčejnou hudbu“ – motto, které najdete hned na jejich Bandcampu, trefně vystihuje jejich syrovost, autenticitu i nekompromisní kreativní přístup.



Dnes je The Forest poznámkou pod čarami, na kterých tančí Byrneovy ceněné soundtracky i sólovky jako The Catherine Wheel, oscarový Poslední císař, Look Into the Eyeball nebo American Utopia.






Zřetelná je potřeba reflektovat rozpory mezi vlastní představou o správné životní cestě a tlakem hektické, rychlým dopaminem posedlé doby.



Koncert Klang Systematiek je určen všem, kteří chtějí hudbu skutečně poslouchat, nikoli pouze slyšet. Intimní prostředí Libeňské synagogy navíc nabídne výjimečné podmínky pro soustředěný poslech a bezprostřední kontakt se zvukem.